Kousavec páskovaný | |
---|---|
Kousavec páskovaný | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | brouci (Coleoptera) |
Podřád | všežraví (Polyphaga) |
Čeleď | tesaříkovití (Cerambycidae) |
Rod | Rhagium |
Binomické jméno | |
Rhagium sycophanta (Schrank , 1781) | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kousavec páskovaný (Rhagium sycophanta) je jedním z mnoha druhů brouků početné čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Je také jedním z větších druhů tesaříků.
Kousavec páskovaný je velmi vzhledný druh tesaříka o velikosti 17-26 mm. Široká hlava je vyzbrojena robustními kusadly, po obou stranách štítu je masivní trnovitý výběžek. U rodu Rhagium jsou tykadla na tesaříky nezvykle krátká. Barva je černá s kresbou béžovohnědou až červenožlutou nebo rezavě žlutou. Na krovkách, které se od štítu směrem k zadečku plynule zužují, se nachází dvojice klikatých žlutavě krémových příčných pásků. U brouků se mohou vytvářet barevné aberace. Tesaříci rodu Rhagium jsou nádherní brouci, jejichž larvy se vyvíjejí v mrtvém dřevě, a tak ani nezpůsobují v přírodě škody. Mají přitom podstatný význam pro lesní přírodní společenstvo. Ne nepodstatným faktorem je i ohroženost tohoto druhu z důvodu úbytku přirozených lokalit jeho životního teritoria, jímž jsou rozlehlé dubiny.
Záměna je teoreticky možná s jinými tesaříky z rodu Rhagium – nejspíše s kousavcem korovým (Rhagium inquisitor) nebo kousavcem hlodavým (Rhagium mordax). Všichni se ale na první pohled liší zbarvením.
Imaga se vyvíjejí v květnu a červnu na dříví, někdy též na květech, jako např. hlohu (Crataegus sp.). Vyskytuje se v nížinných listnatých lesích a s dospělci se setkáme od konce května do konce července. Hlavně pak na dubech (Quercus), ale najdeme ho i na jiných listnáčích jako bříze (Betula), olši (Alnus) či buku lesním (Fagus sylvatica), ale i kaštanovníku jedlém (Castanea sativa). V některých výzkumných pracích se uvádí, že za slunného a teplého počasí létají na květy hlohů (Crataegus) a bezů (Sambucus).
Brouka nejčastěji nalezneme na čerstvě poražených dubových kmenech nebo na dubových pařezech. Zde totiž samičky kladou svá vajíčka. Často ale sedí i na rostlinách. Vylíhlé larvy se prokousávají pod kůru, kde si vyhlodávají křivolaké chodby. Larvy jsou bělavé, dopředu rozšířené a pod kůrou se i zakuklují. Vývoj pod kůrou čerstvě odumřelých stromů či pařezů trvá 2-3 roky. Dřevo musí být částečně rozložené, protože larva přebývá v zámotku, který si tvoří z dřevěné a lýkové drti.
Převážná část Evropy, část Západní Sibiře a Malé Asie. V Česku teplejší oblasti Čech, jižní a střední Moravy. Převážně v dubových oblastech jednotlivě, ale někdy i velmi hojně, jako např. Křivoklátsko, Český kras, Pálava, Bílé Karpaty a některé další lokality.
Taxony podřízené:
Podle Červené knihy ČR náleží do kategorie téměř ohrožený druh.[1]