Kościelisko | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°17′27″ s. š., 19°53′21″ v. d. |
Nadmořská výška | 889 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Kościelisko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 8 661 (2015) |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 34-511 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kościelisko je polská vesnice, která leží pět kilometrů západně od Zakopaného. Tvoří ji 21 osad, které jsou rozptýlené na poľanách a stráních Palenice Kościeliské a Butorowego Wierchu na západní straně Gubalowského podhůří (nazývané též Pásmem Gubałowskim) v Podtatranské brázdě.
Obec vznikla v 17. a 18. století na místech pastýřské a hornické činnosti. Na lesních polanách vyrostly malé skupiny domů. Původně se jmenovala Poľana Kościeliska. Tvořily ji osady, které se v místních kronikách uvádějí jako: Blachówka (1623), Budzówka, Butorow, Chotarz, Czajki, Górkówka, Gronik, Groń, Karpielówka, Kierpcówka, Kiry (1646), Nędzówka, Pająkówka, Pitoniówka, Rysulówka, Sobiczkowa, Staszelówka, Sywarne, Szeligówka, Wojdyłówka.
Nejdříve zde byli pastýři. Po nich v 18. století sem král Stanislav August přivedl horníky a hutníky z Německa a ze Spiše, kteří měli dobývat a zpracovávat železnou rudu. Založili na východních svazích Ornaku v horní části Doliny Kościeliské první důl. Vytěženou rudu pak převáželi do dolní části doliny na zpracování. První pec na tavení postavili v roce 1767. V jejím okolí vyrostly další obytné domy, mlýn a hostinec. Rudu těžili i v dole Maturka ve Stoloch a na jiných místech.
Od roku 1790 Kościelisko patřilo k Zakopanému. Žilo zde okolo 500 obyvatel. Do kostela chodili v Zakopaném. Teprve v roce 1916 zde postavili nový kostel, farnost zřídili v roce 1923. Tehdy zde žilo už tisíc lidí. V Kościelisku se narodilo a žilo mnoho významných Poláků. Například literáti Andrzej Stopka Nazimek a Stanislaw Nędza Kubiniec. Žil tu legendární goral horský vůdce Jan Krzeptowski-Sabala, vlastním jménem Jan Krzeptowski a mnozí jiní. V prezidentské rezidenci tu odpočívali polští prezidenti Wojciech Jaruzelski, Lech Wałęsa i Aleksander Kwaśniewski.[1] V letech 1973 – 1977 byla obec sídlem gminy Kościelisko-Witów. Po několika letech byla gmina včleněna do gminy Tatrzańskiej. Gmina Kościelisko byla obnovena v roce 1994. Kościelisko je často nazýváno "Sercem Podhala" (Srdcem Podhalí).
Kromě toho, že je východiskem mnoha vysokohorských tatranských turistických tras, je také místem, kde se pořádají biatlonové soutěže. Konají se zde mnohé kulturní a společenské akce, na kterých se prezentuje zejména Goralský folklór, zvyky a obyčeje. Centrum Kościeliska se nachází v osadě Szeligówka. Zde stojí kostel sv. Kazimira. Turistické trasy začínají dva kilometry jižněji u osady Kiry. [2] V okolí obce jsou hotely a penziony, dobré autobusové spoje a lyžařské vleky, cyklistické stezky a hřiště. Jsou zde dobré podmínky pro běžecké lyžování a sjezdové lyžování.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościelisko na slovenské Wikipedii.