Košařiska | |
---|---|
Košařiska - Milíř | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třinec |
Obec s rozšířenou působností | Třinec (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′24″ s. š., 18°41′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 354 (2024)[1] |
Rozloha | 17,18 km²[2] |
Katastrální území | Košařiska |
Nadmořská výška | 458 m n. m. |
PSČ | 739 81 |
Počet domů | 112 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Košařiska 88 739 81 Milíkov u Jablunkova kosariska@tiscali.cz |
Starosta | Januš Klimek |
Oficiální web: www | |
Košařiska | |
Další údaje | |
Kód obce | 507458 |
Kód části obce | 70700 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Košařiska (v místním nářečí a polsky Koszarzyska německy Kosarzisk) leží na potoce Kopytná v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde 354[1] obyvatel. Značnou část obyvatel (téměř 40 %) tvoří polská menšina.
Ve vzdálenosti 9 km severně leží město Třinec, 17 km severně město Český Těšín, 23 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 26 km západně město Frýdek-Místek.
Název vesnice je množné číslo obecného košařisko - "místo, kde stojí košáry". Košár bylo označení pro lehký plot pro ovce složený z přenosných, z proutí pletených dílů; pravděpodobně jde o slovo jihoslovanského původu.[4]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1643. Osadníci z této vesnice byli poprvé zmiňováni v urbáři z roku 1657. Ve vzpomínkách katolických kněží z Jablůnkova a Vendryně z roku 1663, kteří se pokusili připojit k vesnici farnost, se Košařiska nazývají „nový dvůr“. Nakonec se katolíci z Košařisk připojili k farnosti jablunkovské a evangelici k farnosti v Bystřici. V roce 1828 byla ve vesnici zřízena veřejná škola. Ondřej Kotas byl prvním učitelem. V roce 1841 ho následoval Pavel Chudoba. Dalšími učiteli byli Jiří Pomykasz (1846-1850), Jan Macura (do roku 1852), Adam Henczołka (1852-1853) a Jan Marosz (1853-1888).[5]
V roce 1837 se živilo zemědělstvím 44% obyvatel Košařisk a ostatní žili výhradně z chovu skotu. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla Koszarzyska 471 obyvatel, z toho 466 (98,9%) polsky, 4 (0,8%) německy a 1 (0,2%) česky mluvicích, 61 (13%) byli katolíci a 410 (87%) byli protestanti.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koszarzyska (Czechy) na polské Wikipedii.
Obec se nachází poměrně mimo frekventovanější dopravní tahy v ústraní hor. Jedinou větší cestou která do obce přichází je ta od obce Milíkov, která následně pokračuje pod vrch Kozubová, kde její zpevněná část končí. Celá zástavba obce je situována právě okolo této cesty. Okolím obce pod vrcholy hor však prochází několik desítek lesních cest, využívaných zejména lesníky.
Autobusová doprava je v obci zajišťována dopravcem Z-Group bus a.s. ve dvou linkách vedoucích z Jablunkova a Třince. Obyvatelům jsou k dispozici celkem tři zastávky (Host.Samiec, Vodárna, Milíř). Železniční dopravu obec nemá, nejbližší železniční zastávka je v Bocanovicích, či v Návsí.
Katastrem obce je vedeno několik značených tras, čemuž napomáhá poloha obce mezi významnými beskydskými vrcholy Ostrý a Kozubová. Turisticky jsou Košařiska lákající též díky cyklostezkám. Vyznačena je zde taktéž Naučná stezka Po stopách salašnictví dlouhá 6,1 km. s devíti zastaveními.