Kožní maz

Vlasový folikul včetně mazových žláz

Kožní maz (lat. sebum) je olejovitá tělní tekutina vylučovaná mazovými žlázami. Lidský kožní maz je specifický svým množstvím i vlastnostmi; také akné je pouze záležitost lidského těla. Na čtvereční centimetr se udává v některých místech lidského těla až 150–300 µg kožního mazu.[1] Nicméně platí, že určitý typ kožního mazu se vyskytuje u většiny savců.

Kožní maz se vylučuje na povrch pokožky a mísí se zde mimo jiné se sekretem potních žláz. U člověka na povrchu těla vytváří vrstvu o pH 4–6, což funguje jako ochrana těla před infekcí některými patogenními mikroby. Mimo to maz snižuje ztráty vody z kůže a udržuje vlhkost kůže.[2] U člověka se udává přibližně toto složení:[1]

Podrobnější informace naleznete v článku mazová žláza.

Lidská mazová žláza je alveolus (váček) obklopený na obvodu plochými buňkami bohatými na ribozomy. Tyto buňky se množí a postupně se dostávají do střední části alveolu, kde se plní tukovými kapénkami a postupně odumírají. Z těchto odumřelých buněk vzniká kožní maz. Ten se dostává díky stahům hladkých svalů (arrector pili) do vlasového folikulu a odtud na povrch pokožky. Výživný kožní maz je jedním z důvodů pro vznik zánětů folikulu (folikulitid) a akné.[3]

Množství vylučovaného tuku je proměnlivé. Vysokých hladin dosahuje u novorozenců, zatímco u dětí je činnost mazových žláz nižší. V pubertě opět množství vylučovaného tuku stoupá. U žen dosahuje maxima v 20–40 letech, u mužů v 30–50 letech. Vylučování mazu kontroluje také hladina testosteronu (u mužů) a androgenů z nadledvin (u žen).[2]

  1. a b PAPPAS, Apostolos. Epidermal surface lipids. Dermatoendocrinol. 2009, roč. 1, čís. 2, s. 72–76. Dostupné online. ISSN 1938-1972. 
  2. a b SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007. 
  3. JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.