Krasíkov | |
---|---|
![]() Hasičská zbrojnice, v pozadí kaple | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Lanškroun |
Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°51′20″ s. š., 16°41′45″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 300 (2024)[1] |
Rozloha | 5,08 km²[2] |
Katastrální území | Krasíkov |
Nadmořská výška | 330 m n. m. |
PSČ | 563 01 |
Počet domů | 117 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Krasíkov 64 563 01 Lanškroun obec@obec-krasikov.cz |
Starosta | Petr Jeřábek |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Krasíkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 580490 |
Kód části obce | 73202 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krasíkov (německy Budigsdorf)[4] je moravská obec v okrese Ústí nad Orlicí, 14 km jihovýchodně od Lanškrouna a 17 km jihozápadně od Zábřehu. Na severním konci Krasíkov sousedí s obcí Tatenice, na jihu pak s obcí Třebařov, která již leží v okrese Svitavy. Obcí protéká řeka Moravská Sázava. Žije zde 300[1] obyvatel.
Původní jméno vesnice bylo Budíkov nebo Budíkovice, odvozené od osobního jména Budík, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -bud- (Budivoj, Budimír, Drahobud aj.). Význam tohoto místního jména tedy byl "Budíkův majetek" nebo "Budíkovi lidé". České Budíkov(ice) není písemně přímo doloženo, ale vychází z něj německé Budigsdorf, které se udrželo až do 20. století. Od druhé poloviny 15. století se v češtině používalo nové jméno Krasíkov odvozené od osobního jména Krasík, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -kras- (Krasomysl, Nekras apod.). Výměna jména patrně souvisela s obnovou blízkého kláštera Koruna Panny Marie (na území Třebařova) opuštěného za husitských válek.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267.
V roce 1845 byla uvedena do provozu železniční trať z Olomouce přes Českou Třebovou do Prahy, která mezi Tatenicemi a Krasíkovem vedla Tatenickým tunelem. Byl dlouhý 146 metrů a nebyl ražen, ale vznikl jako zaklenutý skalní zářez.[6] V současnosti[kdy?] je koridor veden odlišnou trasou novým Tatenickým tunelem, zatímco původní byl zneprůchodněn částečným zasypáním. Profil původní trati pomalu zarůstá náletovými dřevinami, ale je velmi dobře patrný.[zdroj?]
Obyvatelé Krasíkova mohou k dopravě využít autobusy na Lanškroun a Moravskou Třebovou nebo osobní vlaky ze zastávky Krasíkov ležící na koridoru Olomouc – Česká Třebová. Rovněž zde prochází silnice II/368.