Krste Misirkov

Krste Misirkov
Narození18. listopadu 1874
Pella
Úmrtí26. června 1926 (ve věku 51 let) nebo 26. července 1926 (ve věku 51 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
Alma materFakulta filozofie Bělehradské univerzity
Oděská univerzita
Povoláníhistorik a spisovatel
ChoťPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12279582
DětiSergey Misirkov
PříbuzníBoris Missirkov (vnuk)
Boris Misirkov (pravnuk)
PodpisKrste Misirkov – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krste Petkov Misirkov, makedonsky Крсте Петков Мисирков (18. listopad 1874, Postol26. červenec 1926, Sofie) byl filolog, slavista, historik a etnograf, který zřejmě jako první definoval Makedonce jako nezávislý národ.

Narodil se v Postolu (řecky Pella) v řecké Makedonii. Filologii a etnografii vystudoval v Ruské říši, na univerzitách v Petrohradě a Oděse.

Působení

[editovat | editovat zdroj]

Proslavil se především spisem O makedonských záležitostech (За македонцките работи, Za makedonckite raboti)[1], který publikoval roku 1903 v Sofii a v němž jako první hájil názor, že Makedonci jsou samostatný národ. Pokusil se rovněž kodifikovat spisovnou makedonštinu, především na základě středomakedonského dialektu. Později sice své názory změnil a chtěl, aby Makedonci přijali bulharskou národní identitu, sice už ve svém zakladatelském spisu útočil na revolucionáře z tajné makedonské organizace VMRO, že jsou bulharskými agenty, což vzbudilo v Makedonii pobouření, přece se jeho názory staly základem pro budováni makedonského národa ve 20. století. V Makedonii je dodnes vnímán jako národní velikán.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krste Misirkov na anglické Wikipedii.

  1. RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija M-Š. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 962. (makedonština)