Krušovice

Tento článek je o obci. Další významy jsou uvedeny na stránce Krušovice (rozcestník).
Možná hledáte: Krušovce.
Krušovice
Krušovický zámek
Krušovický zámek
Znak obce KrušoviceVlajka obce Krušovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNové Strašecí
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel621 (2024)[1]
Rozloha6,36 km²[2]
Katastrální územíKrušovice
Nadmořská výška379 m n. m.
PSČ270 53
Počet domů215 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRabasova 47
27053 Krušovice
obeckrusovice@seznam.cz
StarostkaMarkéta Fröhlichová (nestr./STAN)
Oficiální web: www.obec-krusovice.cz
Krušovice na mapě
Krušovice
Krušovice
Další údaje
Kód obce541974
Kód části obce75418
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krušovice (německy Kruschowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 8 km ssv. od Rakovníka. Obcí prochází silnice II/606 a obchází ji dálnice D6, spojující Prahu a Karlovy Vary. Žije zde 621[1] obyvatel. Nejvyšší bod v obci leží 492 metrů nad mořem.

Počátek osady Krušovic, staročesky Krušejovic, souvisí s tvrzí, která stávala v místech, kde se nachází dnešní krušovický pivovar. Jak naznačují některé další dobové doklady (Krussyeowicz 1399, Krussieyowicz 1401), byla původní podoba názvu vlastně Krušějovice, odvozená od (jinak nedoloženého) osobního jména *Krušej.[4]

Historické budovy Královského pivovaru Krušovice

První písemná zmínka o Krušovicích však pochází ze druhé poloviny 13. století, kdy zde bylo zřízeno manství a prvním známým majitelem panství byl dle dochovaných zpráv z pozůstalosti po Vilému Zajícovi z Valdeka a Krušejovic (relicta Wilhelmi dicti Lepus quondam de Krussowicz) pochází z roku 1356, v níž a po smrti připadl majetek jeho vdově Kunhutě.

V roce 1356 se krušovické panství stává majetkem Záviše z Mikovic, a po něm je získává koupí Mikuláš Matrovec se svým bratrem Janem, kteří jsou v letech 1437-1439 uvedeni jako majitelé obce pod jmény Mikuláš a Jan z Krušejovic. Jan z Krušejovic pak v roce 1456 svůj podíl věnoval manželce Kateřině. Dalším majitelem Krušovic byli Jiřík Bivoj z Roudné, od roku 1462 Vaněk z Čelechovic a Kralovic. Rodu Čelechovců Krušovice držel více než půl století, avšak v té době obec hospodářsky upadá.

Roku 1522 se objevuje se první zmínka o krušovické tvrzi. Po několika dalších majitelích (Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka ad.) bylo roku 1548 panství prodáno nejvyšším hejtmanem českého vojska Albrechtem Šlikem Václavu Bírkovi z Násilé. Od něho je získal jeho bratr Jiří, který stál u zrodu zdejšího pivovaru. Ten byl založen před rokem 1580 a roku 1583 prodal pivovar, společně s tvrzí, poplužním dvorem, vsí a krčmou císaři Rudolfovi II., čímž vše připadlo královskému Křivoklátskému panství, tedy koruně. Zdejší pivovar pak dodával pivo na císařský dvůr v Praze.

K 1. lednu 2012 zde žilo 630 obyvatel.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

V obci Krušovice (869 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, 2 holiči, 2 hostince, kolář, kominík, kovář, 3 krejčí, akademický malíř Václav Rabas, mlýn, 3 obuvníci, pekař, Fürstenberský pivovar, 2 pokrývači, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Krušovicích, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Fürstenberg, zednický mistr.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Zámecká kaple krušovického zámku v roce 1890, Karel Liebscher

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/606 Praha – Karlovy Vary.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Krupá ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 124 z Lužné u Rakovníka do Žatce a Chomutova.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kladno, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Rakovník, Sokolov, Žatec.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 430. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 646-647. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]