Kručinka německá

Jak číst taxoboxKručinka německá
alternativní popis obrázku chybí
Kručinka německá (Genista germanica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodkručinka (Genista)
Binomické jméno
Genista germanica
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kručinka německá (Genista germanica) je polokeř z čeledi bobovité.

Polokeř 5–60 cm vysoký s poléhavým kmínkem. Kmínek je lysý či kratičce plstnatý a trnitý. Borka je zabarvena do hněda. Trny jsou jednoduché i větvené, 1–2 cm dlouhé, vytrvalé. Zpočátku mají zelené zbarvení, později přecházejí do hněda. Přímé Letorosty jsou četné, podélně žebernaté, bez trnů a většinou chlupaté. Postranní kořeny jsou vyvinuty silněji než kořen hlavní, který je oproti nim poměrně krátký.

Oválné šedozelené listy jsou střídavé, kratičce řapíkaté nebo přisedlé, 0,8–2 cm dlouhé a na vrcholu zašpičatělé. List je na líci lysý a na rubu odstále chlupatý. Sytě žluté květy vyrůstají na koncích letorostů ve vzpřímených hroznech. Květní kalich je odstále chlupatý a rozdělený na dva pysky. Koruna květu s vejčitou lysou pavézou, lysými křídly a dlouhým lysým člunkem je na první pohled dobře poznatelná. Kručinka německá kvete v květnu až červnu, poněkud dříve než kručinka barvířská.

Plodem je hnědý podlouhlý lusk, dlouze chlupatý a lesklý. Na jeho vrcholu se nachází dlouho vytrvávající čnělka. Běžně v něm dozrává 1–5 zploštělých, lesklých hnědých semen. Semena obsahují alkaloid cytisin – jsou jedovatá.

Rozšíření a ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Najdeme ji na převážně lehkých a zpravidla kyselých půdách. Vyskytuje se ve společenstvech světlých doubrav, na okraji borových lesů, také na pastvinách a vřesovištích.

Kručinka německá má areál evropský. Daří se jí téměř na celém území ČR, a to od nížin po podhůří, kde se vyskytuje jen vzácně. Chybí v alpské oblasti; blízko mořského pobřeží ji nalezneme jen zřídka. Oblasti výskytu jsou vždy chudé na vápno a většinou suché.

Léčivé účinky jsou podobné jako u kručinky barvířské. Sbírá se převážně nať, a to na léčbu močových kamenů nebo infekcí močových cest či zvýšení nízkého krevního tlaku.

Podobné druhy

[editovat | editovat zdroj]
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ÚRADNÍČEK, Luboš; MADĚRA, Petr a kol. Dřeviny České republiky. Písek: Matice Lesnická, 2001. ISBN 80-86271-09-9. 
  • BOLLIGER, Markus. Keře. Praha: Hans Held, 1998. ISBN 80-717-6725-5. 
  • ŠEVČÍK, Jiří. Stromy a keře. Praha: Pavel Dobrovský, 2004. ISBN 80-7291-110-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]