V literatuře se využívá například v situaci, kdy rozluštění kryptogramu pomůže k rozuzlení zápletky. Ve výtvarném umění se může použít jako nějaký vzkaz zaznamenaný v obraze nebo v nápise na podstavci sochy. V hudbě pak lze ze slov, nejobvykleji jmen, vyjmout písmena odpovídající názvům not a použít je jako část melodie; například Johann Sebastian Bach takto využíval své příjmení (tj. tóny "B, A, C, H").[1] Využít však lze i solmizační slabiky, případně si skladatel může vytvořit osobitý systém šifrování.[2]
Jako hádanka
ve které je nápis zašifrovaný jako
substituční šifra, kde jednotlivým písmenům otevřeného textu odpovídají jednotlivé znaky kryptogramu. Obvykle se nezohledňuje diakritika. Tyto úlohy jsou oblíbené v anglofonních zemích (zejména v Americe), protože angličtina obsahuje typická seskupení hlásek. V češtině je vhodné v zadání uvést nějakou nápovědu, třeba ve formě hádanky.
Za zvláštní případ kryptogramu se substituční šifrou můžeme považovat číselnou křížovku. Ostatní křížovky, jako např. číselný kris-kros, se za kryptogramy nepovažují, třebaže jsou pod tímto názvem někdy publikovány.
Kryptogram, který v románu „Cesta do středu Země“ použil Jules VerneKryptogram v angličtině skrývá citát Vladimira Nabokova: "Style and structure are the essence of a book; great ideas are hogwash."Kryptogram v češtině s nápovědou (bez diakritiky)