Krásněves
| Krásněves | |
|---|---|
 Socha sv. Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′40″ s. š., 15°58′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 285 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,14 km²[2] |
| Katastrální území | Krásněves |
| Nadmořská výška | 535 m n. m. |
| PSČ | 594 44 |
| Počet domů | 101 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Krásněves 52 594 44 Radostín nad Oslavou podatelna@krasneves.eu |
| Starosta | Karel Uhlíř |
| Oficiální web: www | |
  Krásněves | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 595900 |
| Kód části obce | 73776 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krásněves (německy Krasniowes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, asi 11 km severně od Velkého Meziříčí. Žije zde 285[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec původně patřila k hradu Tasov. Roku 1350 přenechal Jan z Tasova obec svému synovci Václavovi, který ji 1358 spojil s panstvím svého bratra Ratibora. Václavův syn Zikmund ji 1387 oddělil od panství Tasov a předal dědičně Benešovi a Hedvice z Vlašimi, Jindřichovi z Jevišovic a Archlebovi z Myslibořic. Patřila pak k panství Radostín. Název obce se v průběhu let měnil, vyskytuje se jako Krasynives, Krasnioves a Krásnoves. Roku 1732 byla postavena socha sv. Jana Nepomuckého.
Kolem 1830 byla ve mlýně zřízena přádelna lnu. Po zrušení panství patřila od roku 1850 k obci Radostín. Od roku 1878 patřila přádelna anglické rodině Fosterů, kteří zde tiskli falešné bankovky. Roku 1880 za to byli odsouzeni a v přádelně vznikla parní pila. Po roce 1890 vznikla politická obec Krásnoves, od roku 1921 Krásněves, roku 1893 vznikl sbor dobrovolných hasičů a 1907 postavena škola. V roce 1930 byla postavena kaple Panny Marie, roku 1963 zahájena stavba kulturního domu s hasičskou zbrojnicí a úřadovnou MNV. V letech 1993–1996 byl postaven vodovod a kanalizace, do roku 1997 byla obec plynofikována a do roku 1999 revitalizován potok pod vesnicí.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2013 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 296 | 339 | 327 | 346 | 378 | 377 | 341 | 288 | 326 | 327 | 299 | 275 | 265 | 265 | 275 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rychta (č. 3) – rozsáhlá přízemní, částečně podsklepená budova završená výraznou valbovou střechou. Severovýchodní průčelí, obrácené směrem do návsi, bylo zdobené rustikálně pojatým štukovým dekorem. Vstup do objektu byl armován kamenným klasicistně pojatým portálem z poloviny 19. století. Interiéry stavby byly dosud zachovány v téměř intaktní podobě, a to včetně výplní oken a dveří. Veškeré prostory rychty byly opatřeny klenutými stropy různého stáří. Mezi nejzajímavější patřilo zaklenutí sklepních prostor a obytné místnosti rychtáře, zaklenutá plackovou klenbou zdobenou barokně tvarovaným zrcadlem. Mezi velice cenné konstrukce patřil rozsáhlý a značně vyspělý systém vytápění, který byl zaústěn do jednoho průlezného komínu. Dle stavebně-historického průzkumu pocházely nejstarší konstrukce ze 16. století (část obvodového zdiva, sklepy), nejmladší úpravy pak z počátku 20. století. Architektonicky výjimečná a velice cenná budova rychty byla v předjaří roku 2016 zbourána.
- Socha svatého Jana Nepomuckého od F. A. Jelinka z roku 1732
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Ladislav Dvořák (1920–1983), český básník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Kronika obce. www.krasneves.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-01.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Krásnoves. Sv. 15, str. 82
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásněves na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Krásnoves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Krásněves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
