Krátkonožka evropská
 Krátkonožka evropská | |
|---|---|
 Krátkonožka evropská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | ještěři (Sauria) |
| Čeleď | scinkovití (Scincidaee) |
| Rod | krátkonožka (Ablepharus) |
| Binomické jméno | |
| Ablepharus kitaibelii Bibron & Bory, 1833 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii, Bibron & Bory, 1833) je drobný scink a jediný středoevropský zástupce čeledi scinkovití (Scincidaee).[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Samci dosahují přibližné délky 7–11 cm, samice 6–9 cm.[2] Do určité míry se podobá vzdáleně příbuznému slepýši křehkému, ale na rozdíl od něj má vyvinuty čtyři končetiny a její oči nemají víčka.
Krátkonožka je vejcorodá, klade obvykle 2-4 vejce, která dosahují na délku velikosti 0,6-0,8 cm. Tak neobvykle velké rozměry jsou dány tím, že po nakladení do sebe absorbují vzdušnou vlhkost.
Areál rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se na Balkánském poloostrově a zasahuje až do střední Evropy. Nejblíže k Česku ji lze nalézt v nejjižnější části Slovenska.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Grada Publishing, 2009.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu krátkonožka evropská na Wikimedia Commons 
Taxon Ablepharus kitaibelii ve Wikidruzích
