Kumárila | |
---|---|
Narození | 7. století Ásám |
Úmrtí | 7. století Váránasí |
Povolání | jazykovědec a filozof |
Nábož. vyznání | hinduismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Kumárila, též Kumárila Bhatta, byl indický hinduistický filozof ze 7.-8. století, představitel školy zvané mímánsá, interpret děl zakladatele mímánsy Džaiminiho.[1] Kumárila měl v mládí konvertovat k buddhismu, ale pak se prý vrátil k hinduismu a stal se velkým zastáncem Véd a jimi přikazovaných rituálů. Jezdil po Indii a absolvoval řadu polemických disputací s buddhisty a džainisty.[2] Jeho žákem byl Prabhákara, který také vykládal Džaiminiho. Kumárila zasáhl do mnoha oblastí, ceněna je jeho epistemologie, filozofie jazyka, hermeneutika, poetika, ale podnikl výpady i do oblasti právní teorie a historiografie. Současné filozofy nejvíce zaujal jeho pojem svataḥ prāmāṇya (zhruba: vnitřní spolehlivost, vnitřní jistota).[3] Rozvíjel též koncept mókši.