Kunemil (německy Kunemühle) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 117[1] obyvatel.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310.[4]
- „Půldruhé hodiny od Světlé leží ves Kunemil, v níž se zbytky bývalé tvrze spatřují. Roku 1310 připomínají se Hereš a Ota z Kunemile. Tento erb kola připomíná se ještě roku 1348. Zůstavil tři syny Ješka, Peška a Jindřicha, znichž onino dva se prvým jménem Zřiš nazývali. Bratři ti založili nový kostel v Kunemili, který roku 1365 faráři Smrdovskému podřízen.[5] Ješek vyskytuje se v letech 1360-1369 ve mnohých pamětech soukromých. Ke sklonku 14. století nabyl Kunemile Bolech ze Zdislavic a od té doby se psal z Kunemile. Roku 1396 zapsal úrok kostelu Smrdovskému a roku 1400 měl jakési jednání u dvorských desk Bolech z Kunemile, jenž byl roku 1440 na sjezdu Čáslavském a potom přívržencem jednoty Poděbradské, byl bezpochyby jeho synem. Dcera jeho Zdina vdala s za Bohuslava Leskovce z Leskovce, a tak se dostala Kunemil v držení tohoto rodu. Bohuchval a Arnošt, synové jejich, prodali roku 1520 tvrz, dvůr a ves Kunemil, Horní a Dolní Dlužin a Chrtnici obci města Čáslavě. Čáslavští drželi statek ten až do neblahého roku 1547; pak jim zabrán a roku 1550 prodán k Lipnici. Při rozdělení téhož panství a po odprodání Lipnice připojena Kunemil ke Světlé. Mezitím tvrz zpustla, a proto se připomíná roku 1591 Kunemil ves s rychtou, tvrz pustá s rybníky, řekami, potoky, lesy.“ – August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království Českého
- Tvrz stávala na okrouhlém pahorku na západním okraji dolního rybníka chráněna příkopem napájeným z rybníka. Dnes zde stojí dům čp. 3.[6]
V dalších letech ves Kunemil sdílela osud světelského panství a dalších vesnic k tomuto panství patřící, což je popsáno na stránkách světelských včetně šlechtických rodů, které Světlou měly v držení.
Významná data
- 1845 – zhotoven křížek se zvoničkou na návsi
- 1904 – založen hasičský sbor
- 1919 – založen Sokol, zasazeny Lípy svobody
- 1923 – postaven pomník se jmény obětí první světové války, ze které se nevrátilo 18 mužů
- 1928–1929 – elektrifikace obce
- 1938 – odhalení pomníku na paměť 20 let trvání ČSR a 90 let zrušení roboty a v roce 1946 byl přidán nápis „7 leté utrpení českého národa 1939–1945,
V letech 1990–1994 jako první novodobý starosta byl zvolen Pavel Peca, v letech 1994–2010 působil jako starosta Zdeněk Klement, od roku 2010 tuto funkci zastává Jiří Veselský a od roku 2018 je starostou Mgr. Martin Proněk.
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
368
|
440
|
397
|
423
|
396
|
364
|
320
|
235
|
208
|
182
|
157
|
112
|
109
|
109
|
109
|
Počet domů
|
43
|
52
|
52
|
53
|
56
|
55
|
58
|
62
|
54
|
50
|
48
|
47
|
52
|
54
|
57
|
Mezi lety 1869–1964 Kunemil byl obcí v okrese Ledeč (1869–1890), posléze v okrese Čáslav (1900–1930), poté v okrese Ledeč nad Sázavou (1950) a později v okrese Havlíčkův Brod. Od 1. června 1964 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Sázavce a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[10]
-
Náves
-
Náves s rybníkem i s pomníkem
-
Cesta z návsi podél dolního rybníka
-
Horní rybník na návsi se silnicí na Sázavku
-
Torzo památné lípy vysazené u příležitosti 100. výročí zrušení roboty
-
Pomník padlým v první světové válce
-
Křížek a zvonička
-
Pomník na paměť 20 let trvání ČSR a 90 let zrušení roboty
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 554.
- ↑ Kostel svatého Jana Křtitele v Sázavce
- ↑ SYNEK, Jiří. Tvrz Kunemil. Hláska. 2015, roč. XXVI, čís. 2, s. 20. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 267.
- ↑ Udělené symboly – Kunemil [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.