Kunova Teplica | |
---|---|
Evangelický kostel | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°36′42″ s. š., 20°22′50″ v. d. |
Nadmořská výška | 250 m n. m. |
Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kraj | Košický |
Okres | Rožňava |
Tradiční region | Gemer |
![]() ![]() Kunova Teplica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,4 km² |
Počet obyvatel | 730 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 86,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Eva Gyenesová |
Vznik | 1243 |
Oficiální web | www |
obec | |
Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Kunova Teplica Kunova Teplica 127 049 32 Kunova Teplica |
Telefonní předvolba | 058 |
PSČ | 049 33 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RV |
NUTS | 525898 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kunova Teplica (maďarsky Kuntapolca) je obec na Slovensku. Leží v okrese Rožňava v Košickém kraji. Žije zde 730[1] obyvatel.
Obec leží v gemerské části Slovenského rudohoří v jihozápadní části Slovenském krasu v údolí potoka Štítník mezi Plešiveckou a Koniarskou planinou. Část území obce se rozkládá v národním parku Slovenský kras. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–775 m, střed obce je ve výšce 255 m n. m. Západní část území leží v odlesněné údolní nivě a krasové terase, která se zvedá na východní straně do zalesněných strmých západních svahů Plešivecká planina.[2][3]
Území je tvořeno svory, vápenci a horninami mladších prvohor. Plešivecká planina je tvořena vápenci a dolomity.[2]
Obec sousedí s obcemi: na severu Štítník, na východě Slanec, na jihu Pašková a na západě Rozložná.
První písemná zmínka je z roku 1243, kde je uváděna jako Toplucha, později v roce 1318 jako Thoploca, od roku 1773 je nazývána Kunowa Teplicza a od roku 1920 jako Kunová Teplica, madarský úřední název je Kuntaplóca.[4]
Obec patřila Ákosům, později Bebekovům na panství Pleissnitz. V roce 1427 měla Kunova Teplice podle daňového rejstříku 24 port. V roce 1551 žil ve vesnici jeden soudce a 13 poddaných. Ve druhé polovině 16. století patřila obec k písečnému fojtství v Osmanské říši. Po ničivé morové epidemii v letech 1709-10 zůstalo ve vsi jen sedm obyvatel. V roce 1828 žilo v 54 domech 694 obyvatel, kteří se živili jako povozníci, uhlíři a dělníci v železném hamru. Koncem 18. století byly v obci dva hamry a čtyři slovenské pece a železárny s dvěma tavicími pecemi, jednou zkujňovací pecí a s nástrojářským hamrem. V roce 1833 byla založeny železárny Concordia ve Štítníku se slévárnou, do které se zkoncentrovala hutní a železářská výroba (Štítnik a Kunova Teplica). Původní hutní a strojírenský závod se postupem doby měnil na strojírenský s výrobou strojních součástek a provádění generálních oprav. V roce 1999 byl závod privatizován.[5]
Obec, která leží v Gemersko-malohontské župě, patřila až do roku 1918–1919 k Uherskému království a poté k Československu, resp. dnešnímu Slovensku. V letech 1938-1945 byla součástí Maďarska na základě první vídeňské arbitráže.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kunova Teplica na německé Wikipedii.