Kuver

Kuver
Následovník	Porga Chorvatský
Rodiče	Kuvrat
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Kuver, či Kuber byl vládce (chán) Sarmatů ve druhé polovině 7. století.

Původ

Jeho otcem byl Kuvrat (Kubrat), člen avarského klanu Dulo, jenž v první polovině 7. století poblíž Azovského moře založil státní útvar, který byzantští kronikáři později nazývali "Velké Bulharsko".^[1] Kuber měl bratry Asparucha, Batbajana, Kotraga a zřejmě take Altseka.

Teorie předka Chorvatů

Chorvatský historik Vjekoslav Klaić považuje Kuvratova syna Kubera za chorvatského knížete jednoho z kmenů v Panonii, který se roku 758 vydělil od Avarů.^[2] Tato interpretace je však zjevně nesprávná, neboť informace o Kuberovi byly zaznamenány asi padesát let před údajnými událostmi, které popisuje Klaić. Výklad dějin, že Kuber byl chorvatským knížetem (vévodou), je typický pro chorvatskou historiografii období romantismu 19. století. Tehdy se mělo zato, že Chorvati obývali Podunají již od 7. a 8. století, všichni panovníci, kteří se objevili v oblasti v raném středověku, byli tudíž považováni za Chorvaty, jako např. Sermo (1018).^[3]

Pozdější chorvatská historiografie Kubera byla často zmiňována při zvažování bulharského vlivu v etnogenezi Chorvatů, především proto, že byl synem Kubrata, který je někdy označován jako Krovatos.^[4] Podle některých odborníků je Kuber jedna a táž osoba, jako Porfyrogennetův Hrvat, jeden z pěti sourozenců, který přivedl Chorvaty do Dalmácie. Pro tuto teorii svědčí také skutečnost, že v době po Kuberovi existoval jistý vůdce Kuberiánů. To znamená, že se určitá skupina ztotožnila s Kuberovým jménem,​​stejně jako podle Porphyrogeneta se Chorvati identifikovali se jménem jednoho z jeho pěti bratrů. Navíc oba, Kuber i Porfyrogennet Hrvat, měli shodně čtvero sourozenců. Na druhou stranu však někteří historici odmítají jakoukoli spojitost mezi Kuberem a Hrvatem, a tím pádem i mezi Kubratem / Krovatosem.^[5]

Reference

1. U. Fiedler, "Bulgars in the Lower Danube region: A survey of the archaeological evidence and of the state of current research". U Florin Curta i Roman Kovalev. The Other Europe in the Middle Ages: Avars, Bulgars, Khazars, and Cumans. Leiden: Brill, 2008., str. 152
2. V. Klaić, Povijest Hrvata: od najstarijih vremena do svršetka XIX století. Knj. 1. Zagreb: L. Hartman, 1899., str. 42
3. O Sermu i interpretaci Šime Ljubića kritički je pisao S. Antoljak. Hrvatska historiografija. Zagreb: Matica Hrvatska, 2004. str. 434-435. O sve učestalijem mišljenju prema kojem je Sermo iskrivljeno ime grada Sirmija, a ne ime stvarne povijesne osobe vidi A. Madgearu, Byzantine Military Organization on the Danube, 10th-12th Centuries, Leiden: Brill, 2013.,str. 56
4. L. Margetić, Dolazak Hrvata - Ankunft der Kroaten. Split: Književni krug, 2001., str. 25-26.
5. Opširan opis historiografskih prijepora i detaljnu analizu vrela vidi kod L. Margetić, Dolazak Hrvata - Ankunft der Kroaten. Split: Književni krug, 2001., str. 200-216

Literatura

• Archive.org Vjekoslav Klaić: Povijest Hrvata - od najstarijih vremena do svršetka XIX. stoljeća (1899.) (chorvatsky)

Externí odkazy

Portály: Historie | Chorvatsko