Kučerov
| Kučerov | |
|---|---|
 Celkový pohled na Kučerov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vyškov |
| Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′7″ s. š., 17°0′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 498 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,70 km²[2] |
| Katastrální území | Kučerov |
| Nadmořská výška | 291 m n. m. |
| PSČ | 682 01 |
| Počet domů | 168 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kučerov 59 682 01 Vyškov 1 podatelna@kucerov.cz |
| Starostka | Marie Lokajová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kučerov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593249 |
| Kód části obce | 76899 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kučerov (německy Kutscherau[4]) se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde 498[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec má svoji významnou dlouholetou historii. Písemné doklady o vzniku obce sahají do roku 1235, kdy zde byl kostel patřící doubravickému klášteru, nyní zasvěcený sv. Petru a Pavlu. Tento kostel, který je význačnou dominantou obce, patří mezi nejstarší kostely na Moravě. Proto také byla kostelu po celou dobu věnována velká péče. V roce 1725 byl celý přestavěn. Z dalších historických dokumentů je známo, že v roce 1718 zde byl hostinec, palírna a mlýn. Pošta existovala již v roce 1888. V roce 1910 rozjela v obci výrobu cihelna. V roce 1924 byl vystavěn Dětský domov – sirotčinec. Česká mateřská a měšťanská škola, i pro okolní obce, vznikla v roce 1935 a byla zde do roku 1939, kdy byla přeložena. Do roku 1945 byl Kučerov součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 498 obyvatel. Z nich bylo 245 mužů a 253 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,7 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 448 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,2 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 13,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9,6 %. Z celkem 386 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 3,1 % a bez vzdělání bylo naopak 1,3 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 204 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 68,1 % patřilo mezi zaměstnance, 2,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[5] Úhrnem 209 obyvatel obce (což je 46,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 111 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 97 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[5]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8]
| Místní části | 1791 | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Kučerov | 538 | 659 | 603 | 601 | 644 | 698 | 706 | 736 | 834 | 626 | 635 | 612 | 501 | 457 | 487 | 448 |
| Počet domů | část Kučerov | 89 | 111 | 117 | 126 | 129 | 142 | 150 | 153 | 188 | 178 | 152 | 155 | 138 | 158 | 159 | 160 |
Náboženský život
[editovat | editovat zdroj]Obec je sídlem římskokatolické farnosti Kučerov. Ta je součástí děkanátu Slavkov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Petra a Pavla. Místním knězem je administrátor excurrendo, Bohdalice – Mgr. Bc. Jan Hanák.[9] Při censu prováděném v roce 2011 se 116 obyvatel obce (26 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 94 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 85 obyvatel k římskokatolické církvi (19 % ze všech obyvatel obce), dále 4 k Církvi československé husitské. Úhrnem 125 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 207 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[5]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel svatého Petra a Pavla
- Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století
- Dům č. p. 12 se žudrem
- Národní přírodní rezervace Větrník (na katastru obce Letonice)
- Pomník obětem válek
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Socha sv. Jana Nepomuckého a kostel sv. Petra a Pavla -
Obecní úřad -
Památkově chráněný dům č. p. 12 s žudrem -
Dům č. 50 na návsi
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 296.
- ↑ a b c Kučerov (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Kučerov - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kučerov, s. 489. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kučerov na Wikimedia Commons - Kučerov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Kučerov [online]. Kučerov: Obec Kučerov [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.
- Svazek obcí Větrník [online]. Rostěnice: Svazek obcí Větrník [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.
|
Rostěnice-Zvonovice | Hlubočany | Manerov |
|
| Lysovice | 
|
Bohdalice | ||
 Kučerov 
| ||||
| ||||
| Dražovice | Bohaté Málkovice | Kozlany |
