Květozob vlaštovčí | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | květozobovití (Dicaeidae) |
Rod | Dicaeum |
Binomické jméno | |
Dicaeum hirundinaceum (Shaw & Nodder, 1792) | |
Červeně vyznačený areál rozšíření květozoba vlaštovčího | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Květozob vlaštovčí (Dicaeum hirundinaceum) je 9–10 cm velký druh pěvce z čeledi květozobovitých (Dicaeidae). Žije v lesích a jiných stromových porostech na rozsáhlém území Austrálie a na Molukách. Živí se měkkými plody, nektarem, pylem, pavouky a hmyzem. Hnízdo z rostlin a pavučin buduje na stromech samotná samice, která se také jako jediná účastní na inkubaci vajec.[2][3]
Květozoba vlaštovčího poprvé popsal George Shaw roku 1792. Genetická analýza mitochondriální DNA ukázala, že tento druh je ze 70 % příbuzný s květozobem novoguinejským.
Květozob vlaštovčí tvoří celkem čtyři poddruhy, které se liší areálem rozšíření ale také intenzitou barev, především co se samců týče.
Květozob vlaštovčí je 9 až 10 cm malý pták se zavalitým tělem a hmotností mezi 7,2 a 11 g. Samci mají lesklé modro-černé peří na horní polovině těla, bílé břicho, červenou hruď. Samice jsou tmavě šedé, s bílým hrdlem a světle šedým břichem a růžovo-červeným peřím pod ocasním peřím. Oči, zobák a nohy jsou celočerné. Mladí jedinci se podobají samicím.
Květozob vlaštovčí se živí řadou různých druhů bobulí, jmelí i dalších rostlin. Výjimečně se živí i nektarem z rostlin, pylem, pavouky nebo drobným hmyzem. Obvykle jsou jejich oblíbenou potravou bobule ze stromu Amyema quandang, kterému se v angličtině říká i šedé jmelí. Jmelí je parazitní rostlina která se běžně živí na jiných stromech a právě mnoho druhů květozobů, mezi nimi i květozob vlaštovčí, je důležitým přenašečem semen těchto rostlin. Květozobové vcelku spolknout bobule, které jejich tělem projdou běžně do 25 minut a pak je vyloučí v lepivé směsi, která se snadno uchytí na stromu, kde může rostlina začít rašit a vyvíjet se.
Samice květozoba vlaštovčího staví hnízdo sami a bez pomoci samce, jak je tomu například u květozoba křivozobého. Hnízdo je tvořeno z různých částí rostlin, pavučin a je na stromě uchyceno lepivou směsí ze slin. Samice následně do hnízda naklade tři až čtyři čistě bílá vejce a stará se o ně, dokud se nevylíhnou. Také vejce sama inkubuje. Po vylíhnutí mláďat se oba rodiče snaží získávat pro ně potravu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mistletoebird na anglické Wikipedii.