Kvantový mysticismus

Kvantový mysticismus je soubor metafyzických přesvědčení a souvisejících praktik, které se snaží spojit vědomí, inteligenci, duchovnost nebo mystické pohledy na svět s myšlenkami kvantové mechaniky a jejích interpretací[1][2][3][4][5][6]. Kvantová mystika je většinou vědců a filozofů považována za pseudovědu[7][8] nebo šarlatánství[9][10][11], jelikož dochází k zneužití objevů a teorií kvantové mechaniky pro propagaci teorií, které nelze vědecky ověřit nebo jakkoliv vyvrátit, což je v rozporu se standardním vědeckým výzkumem[12][13][14].

Časná kontroverze a řešení

[editovat | editovat zdroj]

Olav Hammer uvedl, že Werner Heisenberg se zajímal o Indii tolik, že dostal přezdívku „Buddha“. Hammer však také uvádí, že v Heisenbergově Physics and Philosophy (1959) neexistuje žádná podstatná stopa kvantové mystiky a dodává: „Ve skutečnosti Heisenberg podrobně diskutuje a podporuje rozhodně nemystickou kodaňskou interpretaci.“ Hammer také uvádí: „Schrödingerovy studie hinduistické mystiky ho nikdy nepřinucovaly k tomu, aby pokračoval stejným směrem jako kvantoví metafyzici jako David Bohm nebo Fritjof Capra.“ Hammer cituje Schrödingerova životopisce Waltera J. Moora, podle něhož byly tyto dva zájmy (kvantová fyzika a hinduistická mystika) „podivně odděleny“. [15]

V roce 1961 Eugene Wigner napsal článek s názvem „Remarks on the mind–body question“, který naznačuje, že vědomý pozorovatel hraje zásadní roli v kvantové mechanice[16][17]:s.93, jež je součástí von Neumannovy – Wignerorvy interpretace . Zatímco jeho práce sloužila jako inspirace pro pozdější díla v oblasti kvantové mystiky ostatním autorům[16], Wignerovy myšlenky byly primárně filozofické a nejsou považovány na stejné „úrovni“ s interpretacemi kvantové mystiky která následovala[18]. Ve svých posledních článcích o interpretaci kvantové mechaniky z konce sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let Wigner do značné míry mění svůj postoj a ve světle nových poznatků svou interpretaci opustil[19].

Osvojení myšlenek hnutím New Age

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 70. let začala kultura New Age začleňovat myšlenky z kvantové fyziky, počínaje knihami Arthura Koestlera, Lawrencea LeShana a dalších, které naznačovaly, že údajné parapsychologické jevy lze vysvětlit kvantovou mechanikou[17]:s.32. V tomto desetiletí se objevila skupina Fundamental Fysiks Group, skupina fyziků, kteří přijali kvantovou mystiku a začali ji zapojovat v parapsychologii, transcendentální meditaci a různých mystických praktikách New Age a východní mystiky[20]. Inspirován částečně Wignerem[16], Fritjof Capra, člen skupiny Fundamental Fysiks Group[20], napsal The Tao of Physics: An Exploration of the Parallels Between Modern Physics and Eastern Mysticism (1975) [21], kniha zastávající kvantovou fyziku hnutí New Age, která si získala popularitu u nevědecké veřejnosti[17]:s.32. V roce 1979 vyšla pseudovědecká publikace The Dancing Wu Li Masters[22] od „nejúspěšnějšího z Caprových následovníků“ Garyho Zukava[17]:s.32. Skupina Fundamental Fysiks Group je považována za jeden z hlavních zdrojů odpovědných za „obrovské množství pseudovědeckých nesmyslů“ obklopujících interpretace kvantové mechaniky[23].

Moderní využití a příklady

[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od mystiky z počátku dvacátého století se dnes kvantová mystika obvykle týká své inkarnace skrze New Age, která tvrdí, že kombinuje starodávnou mystiku s kvantovou mechanikou[10]. Kvantová mystika je pseudovědou a „únosem“ kvantové fyziky a čerpá spíše z „náhodných podobností jazyka než skutečných spojení“ s kvantovou mechanikou [8]. Fyzik Murray Gell-Mann vytvořil frázi „quantum flapdoodle“(volně přeloženo jako „kvantový nesmysl/blábol“), aby odkazoval na zneužití a nesprávné použití kvantové fyziky na jiná témata[24].

Příkladem takového zneužití je „kvantová teorie“ od guru hnutí New Age, Deepaka Chopry, že stárnutí je způsobeno myslí, vysvětlované ve svých knihách Quantum Healing (1989), Ageless Body a Timeless Mind (1993)[24]. V roce 1998 získal Chopra Ig Nobelovu cenu (parodie na Nobelovu cenu) v kategorii fyziky za jeho „jedinečnou interpretaci kvantové fyziky v souvislostech co se týká života, svobody a snahy o ekonomické štěstí“[25].

Film z roku 2004 What the Bleep Do We Know !? se zabýval řadou myšlenek New Age ve vztahu k fyzice. Film byl produkován spirituální New Age sektou Ramtha School of Enlightenment, která byla založena J. Z. Knight, která o osobě tvrdí že je spirituálním kanálem (médiem) a prohlašovala, že její učení bylo založeno na rozmluvě s 35 000 let starou entitou jménem Ramtha[26]. Díky představiteli skupiny Fundamental Fysiks Group Fredu Alanovi Wolfovi film zneužil některé aspekty kvantové mechaniky - včetně Heisenbergova principu neurčitosti a efektu pozorovatele - a také biologie a medicíny[27]. Mnoho kritiků film zavrhlo pro jeho použití pseudovědy[28][29].

Česko a kvantový mysticismus

[editovat | editovat zdroj]

Problematice zneužívání kvantové mechaniky se podrobně věnoval i docent Otakar Jelínek v příspěvku Kvantová mechanika a její zneužívání[30]. V České republice existuje mnoho pseudovědců a šarlatánů bez patřičného vědeckého vzdělání, ale také i těch kteří využívají kvantového mysticismu ať už ve svých vyjádřeních, knihách, přednáškách, atp., z pozice autority vědce nebo lékaře. Mezi nejznámější zástupce můžeme zmínit například ty, které dokonce „ocenil“ Český klub skeptiků Sisyfos jejich cenou (resp. anticenou) Bludný balvan. Jedná se například o MUDr. Josefa Hrušovského[31], Jaromíra Kozáka[32], Ing. Josefa Schröttera[33], RNDr. Jana Franka[34], Jiřího Vokáče Čmolíka[35], Michala „Shark“ Haška[36], RNDr. Jana Raka, PhD.[37] a prof. Ing. Karla Bartušku, DrSc. [38].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quantum mysticism na anglické Wikipedii.

  1. Athearn, D. (1994). Scientific Nihilism: On the Loss and Recovery of Physical Explanation (S U N Y Series in Philosophy). Albany, New York: State University Of New York Press.
  2. Edis, T. Science and Nonbelief. New York: Greenwood Press, 2005. 
  3. STENGER, Victor. Has Science Found God? The Latest Results in the Search for Purpose in the Universe. [s.l.]: Prometheus Books, 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne October 19, 2014. ISBN 978-1-59102-018-9. S. 373. 
  4. Edis, T. (2002). The Ghost in the Universe: God in Light of Modern Science. Buffalo, NY: Prometheus Books.
  5. Crease, R. P. (1993). The Play of Nature (Indiana Series in the Philosophy of Technology). Bloomington: Indiana University Press.
  6. Seager, W. (1999). Theories of Consciousness: An Introduction (Philosophical Issues in Science). New York: Routledge.
  7. GRIM, Patrick. Philosophy of Science and the Occult. [s.l.]: SUNY Press, 1982. Dostupné online. ISBN 9781438404981. S. 87. 
  8. a b COLLINS, Tim. Behind the Lost Symbol. [s.l.]: Penguin Group US, 2 March 2010. Dostupné online. ISBN 9781101197615. S. 87. 
  9. PIGLIUCCI, Massimo. Nonsense on Stilts: How to Tell Science from Bunk. [s.l.]: University of Chicago Press, 2010-05-15. Dostupné online. ISBN 9780226667874. 
  10. a b STENGER, Victor J. Quantum Quackery. Skeptical Inquirer. January 1997, roč. 21., čís. 1. Dostupné online. 
  11. SHERMER, Michael. Quantum Quackery. Scientific American. January 2005. Dostupné online. 
  12. Alan Boyle. How to spot quantum quackery [online]. NBC News, 2010-05-27 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  13. JOSEF, Jelen. In: Věda kontra iracionalita 4. Praha: Věra Nosková, 2008. Dostupné online. ISBN 80-903320-4-8. Kapitola O METODĚ VĚDY A JEJÍM POSELSTVÍ, s. 8–23.
  14. Crease, Robert P.; Goldhaber, Alfred Scharff. Kvantový moment: Jak nás Planck, Bohr, Einstein a Heisenberg naučili milovat neurčitost (původním názvem: The Quantum Moment: How Planck, Bohr, Einstein, and Heisenberg Taught Us to Love Uncertainty). 1. vydání. vyd. Praha: Dokořán Argo, 2018. 332 s. ISBN 978-80-257-2251-0. 
  15. HAMMER, Olav. Claiming Knowledge: Strategies of Epistemology from Theosophy to the New Age. [s.l.]: BRILL, 1 September 2003. Dostupné online. ISBN 90-04-13638-X. S. 279. 
  16. a b c Zyga, Lisa. Quantum Mysticism: Gone but Not Forgotten. Phys.org. 8 June 2009. Dostupné online. 
  17. a b c d Leane, Elizabeth. Reading Popular Physics: Disciplinary Skirmishes and Textual Strategies. [s.l.]: Ashgate Publishing, Ltd., 2007. Dostupné online. ISBN 9780754658504. 
  18. Schweber, Silvan. How the Hippies Saved Physics: Science, Counterculture, and the Quantum Revival. Physics Today. September 2011, s. 59–60. DOI 10.1063/PT.3.1261. Bibcode 2011PhT....64i..59S. 
  19. Michael Esfeld. Essay Review: Wigner’s view of physical reality. Stud. Hist. Philos. Mod. Phys. 1999, s. 145–154. 
  20. a b Kaiser, David. How the Hippies Saved Physics: Science, Counterculture, and the Quantum Revival. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 2011. Dostupné online. ISBN 9780393082302. 
  21. Capra, Fritjof. The Tao of Physics: An Exploration of the Parallels Between Modern Physics and Eastern Mysticism. Boston: Shambhala Publications, 1975. 
  22. Zukav, Gary. The Dancing Wu Li Masters. New York: William Morrow And Company, Inc., 1979. Dostupné online. 
  23. Woit, Peter. Fun with Fysiks. American Scientist. July–August 2011. Dostupné online. 
  24. a b Stenger, Victor J. Quantum Gods: Creation, Chaos and the Search for Cosmic Consciousness. [s.l.]: Prometheus Books, 2009. Dostupné online. ISBN 9781615920587. S. 8. 
  25. The 1998 Ig Nobel Prize Winners. improbable.com [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-30. 
  26. Gorenfeld, John. "Bleep" of faith. Salon. 16 September 2004. Dostupné online. 
  27. HOBBS, Bernie. What the bleep are they on about? [online]. 30 June 2005 [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. 
  28. WILSON, Elizabeth. What the Bleep Do We Know?!. pubs.acs.org. American Chemical Society, 2005-01-13. Dostupné online [cit. 2007-12-19]. 
  29. Britain's best scientific brains give us their verdicts on a film about quantum physics [online]. 16 May 2005 [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. 
  30. OTAKAR, Jelínek. In: Věda kontra iracionalita 3. Praha: Věra Nosková, 2005. Dostupné online. ISBN 80-903320-3-X. Kapitola Kvantová mechanika a její zneužívání, s. 61–94.
  31. Bludný balvan za rok 2002 - podrobné zdůvodnění [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-05-27 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  32. Stříbrný Bludný balvan za rok 2005 - Jaromír Kozák [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-05-27 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  33. Stříbrný Bludný balvan za rok 2009 - Ing. Josef Schrötter [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2010-03-08 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  34. Zlatý Bludný balvan 2012 v kategorii jednotlivců - RNDr. Jan Frank [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2013-03-22 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  35. Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2016 - Mgr. Viliam Poltikovič a Jiří Vokáč Čmolík za odhalení cest k řešení globálního nedostatku životních zdrojů [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2017-03-25 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  36. Stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2018 - Michal „Shark“ Hašek [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2019-03-16 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  37. Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2019 - fyzik RNDr. Jan Rak, PhD. [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2020-10-09 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  38. Bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2019 - prof. Ing. Karel Bartušek, DrSc. [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2020-10-09 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]