Kvantový mysticismus je soubor metafyzických přesvědčení a souvisejících praktik, které se snaží spojit vědomí, inteligenci, duchovnost nebo mystické pohledy na svět s myšlenkami kvantové mechaniky a jejích interpretací[1][2][3][4][5][6]. Kvantová mystika je většinou vědců a filozofů považována za pseudovědu[7][8] nebo šarlatánství[9][10][11], jelikož dochází k zneužití objevů a teorií kvantové mechaniky pro propagaci teorií, které nelze vědecky ověřit nebo jakkoliv vyvrátit, což je v rozporu se standardním vědeckým výzkumem[12][13][14].
Olav Hammer uvedl, že Werner Heisenberg se zajímal o Indii tolik, že dostal přezdívku „Buddha“. Hammer však také uvádí, že v Heisenbergově Physics and Philosophy (1959) neexistuje žádná podstatná stopa kvantové mystiky a dodává: „Ve skutečnosti Heisenberg podrobně diskutuje a podporuje rozhodně nemystickou kodaňskou interpretaci.“ Hammer také uvádí: „Schrödingerovy studie hinduistické mystiky ho nikdy nepřinucovaly k tomu, aby pokračoval stejným směrem jako kvantoví metafyzici jako David Bohm nebo Fritjof Capra.“ Hammer cituje Schrödingerova životopisce Waltera J. Moora, podle něhož byly tyto dva zájmy (kvantová fyzika a hinduistická mystika) „podivně odděleny“. [15]
V roce 1961 Eugene Wigner napsal článek s názvem „Remarks on the mind–body question“, který naznačuje, že vědomý pozorovatel hraje zásadní roli v kvantové mechanice[16][17]:s.93, jež je součástí von Neumannovy – Wignerorvy interpretace . Zatímco jeho práce sloužila jako inspirace pro pozdější díla v oblasti kvantové mystiky ostatním autorům[16], Wignerovy myšlenky byly primárně filozofické a nejsou považovány na stejné „úrovni“ s interpretacemi kvantové mystiky která následovala[18]. Ve svých posledních článcích o interpretaci kvantové mechaniky z konce sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let Wigner do značné míry mění svůj postoj a ve světle nových poznatků svou interpretaci opustil[19].
Na začátku 70. let začala kultura New Age začleňovat myšlenky z kvantové fyziky, počínaje knihami Arthura Koestlera, Lawrencea LeShana a dalších, které naznačovaly, že údajné parapsychologické jevy lze vysvětlit kvantovou mechanikou[17]:s.32. V tomto desetiletí se objevila skupina Fundamental Fysiks Group, skupina fyziků, kteří přijali kvantovou mystiku a začali ji zapojovat v parapsychologii, transcendentální meditaci a různých mystických praktikách New Age a východní mystiky[20]. Inspirován částečně Wignerem[16], Fritjof Capra, člen skupiny Fundamental Fysiks Group[20], napsal The Tao of Physics: An Exploration of the Parallels Between Modern Physics and Eastern Mysticism (1975) [21], kniha zastávající kvantovou fyziku hnutí New Age, která si získala popularitu u nevědecké veřejnosti[17]:s.32. V roce 1979 vyšla pseudovědecká publikace The Dancing Wu Li Masters[22] od „nejúspěšnějšího z Caprových následovníků“ Garyho Zukava[17]:s.32. Skupina Fundamental Fysiks Group je považována za jeden z hlavních zdrojů odpovědných za „obrovské množství pseudovědeckých nesmyslů“ obklopujících interpretace kvantové mechaniky[23].
Na rozdíl od mystiky z počátku dvacátého století se dnes kvantová mystika obvykle týká své inkarnace skrze New Age, která tvrdí, že kombinuje starodávnou mystiku s kvantovou mechanikou[10]. Kvantová mystika je pseudovědou a „únosem“ kvantové fyziky a čerpá spíše z „náhodných podobností jazyka než skutečných spojení“ s kvantovou mechanikou [8]. Fyzik Murray Gell-Mann vytvořil frázi „quantum flapdoodle“(volně přeloženo jako „kvantový nesmysl/blábol“), aby odkazoval na zneužití a nesprávné použití kvantové fyziky na jiná témata[24].
Příkladem takového zneužití je „kvantová teorie“ od guru hnutí New Age, Deepaka Chopry, že stárnutí je způsobeno myslí, vysvětlované ve svých knihách Quantum Healing (1989), Ageless Body a Timeless Mind (1993)[24]. V roce 1998 získal Chopra Ig Nobelovu cenu (parodie na Nobelovu cenu) v kategorii fyziky za jeho „jedinečnou interpretaci kvantové fyziky v souvislostech co se týká života, svobody a snahy o ekonomické štěstí“[25].
Film z roku 2004 What the Bleep Do We Know !? se zabýval řadou myšlenek New Age ve vztahu k fyzice. Film byl produkován spirituální New Age sektou Ramtha School of Enlightenment, která byla založena J. Z. Knight, která o osobě tvrdí že je spirituálním kanálem (médiem) a prohlašovala, že její učení bylo založeno na rozmluvě s 35 000 let starou entitou jménem Ramtha[26]. Díky představiteli skupiny Fundamental Fysiks Group Fredu Alanovi Wolfovi film zneužil některé aspekty kvantové mechaniky - včetně Heisenbergova principu neurčitosti a efektu pozorovatele - a také biologie a medicíny[27].
Mnoho kritiků film zavrhlo pro jeho použití pseudovědy[28][29].
Problematice zneužívání kvantové mechaniky se podrobně věnoval i docent Otakar Jelínek v příspěvku Kvantová mechanika a její zneužívání[30].
V České republice existuje mnoho pseudovědců a šarlatánů bez patřičného vědeckého vzdělání, ale také i těch kteří využívají kvantového mysticismu ať už ve svých vyjádřeních, knihách, přednáškách, atp., z pozice autority vědce nebo lékaře. Mezi nejznámější zástupce můžeme zmínit například ty, které dokonce „ocenil“ Český klub skeptiků Sisyfos jejich cenou (resp. anticenou) Bludný balvan. Jedná se například o
MUDr. Josefa Hrušovského[31],
Jaromíra Kozáka[32],
Ing. Josefa Schröttera[33],
RNDr. Jana Franka[34],
Jiřího Vokáče Čmolíka[35],
Michala „Shark“ Haška[36],
RNDr. Jana Raka, PhD.[37] a
prof. Ing. Karla Bartušku, DrSc. [38].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quantum mysticism na anglické Wikipedii.
- ↑ Athearn, D. (1994). Scientific Nihilism: On the Loss and Recovery of Physical Explanation (S U N Y Series in Philosophy). Albany, New York: State University Of New York Press.
- ↑ Edis, T. Science and Nonbelief. New York: Greenwood Press, 2005. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ STENGER, Victor. Has Science Found God? The Latest Results in the Search for Purpose in the Universe. [s.l.]: Prometheus Books, 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne October 19, 2014. ISBN 978-1-59102-018-9. S. 373. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Edis, T. (2002). The Ghost in the Universe: God in Light of Modern Science. Buffalo, NY: Prometheus Books.
- ↑ Crease, R. P. (1993). The Play of Nature (Indiana Series in the Philosophy of Technology). Bloomington: Indiana University Press.
- ↑ Seager, W. (1999). Theories of Consciousness: An Introduction (Philosophical Issues in Science). New York: Routledge.
- ↑ GRIM, Patrick. Philosophy of Science and the Occult. [s.l.]: SUNY Press, 1982. Dostupné online. ISBN 9781438404981. S. 87. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b COLLINS, Tim. Behind the Lost Symbol. [s.l.]: Penguin Group US, 2 March 2010. Dostupné online. ISBN 9781101197615. S. 87. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ PIGLIUCCI, Massimo. Nonsense on Stilts: How to Tell Science from Bunk. [s.l.]: University of Chicago Press, 2010-05-15. Dostupné online. ISBN 9780226667874. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b STENGER, Victor J. Quantum Quackery. Skeptical Inquirer. January 1997, roč. 21., čís. 1. Dostupné online.
- ↑ SHERMER, Michael. Quantum Quackery. Scientific American. January 2005. Dostupné online.
- ↑ Alan Boyle. How to spot quantum quackery [online]. NBC News, 2010-05-27 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
- ↑ JOSEF, Jelen. In: Věda kontra iracionalita 4. Praha: Věra Nosková, 2008. Dostupné online. ISBN 80-903320-4-8. Kapitola O METODĚ VĚDY A JEJÍM POSELSTVÍ, s. 8–23.
- ↑ Crease, Robert P.; Goldhaber, Alfred Scharff. Kvantový moment: Jak nás Planck, Bohr, Einstein a Heisenberg naučili milovat neurčitost (původním názvem: The Quantum Moment: How Planck, Bohr, Einstein, and Heisenberg Taught Us to Love Uncertainty). 1. vydání. vyd. Praha: Dokořán Argo, 2018. 332 s. ISBN 978-80-257-2251-0.
- ↑ HAMMER, Olav. Claiming Knowledge: Strategies of Epistemology from Theosophy to the New Age. [s.l.]: BRILL, 1 September 2003. Dostupné online. ISBN 90-04-13638-X. S. 279. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c Zyga, Lisa. Quantum Mysticism: Gone but Not Forgotten. Phys.org. 8 June 2009. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c d Leane, Elizabeth. Reading Popular Physics: Disciplinary Skirmishes and Textual Strategies. [s.l.]: Ashgate Publishing, Ltd., 2007. Dostupné online. ISBN 9780754658504. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Schweber, Silvan. How the Hippies Saved Physics: Science, Counterculture, and the Quantum Revival. Physics Today. September 2011, s. 59–60. DOI 10.1063/PT.3.1261. Bibcode 2011PhT....64i..59S. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Michael Esfeld. Essay Review: Wigner’s view of physical reality. Stud. Hist. Philos. Mod. Phys. 1999, s. 145–154.
- ↑ a b Kaiser, David. How the Hippies Saved Physics: Science, Counterculture, and the Quantum Revival. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 2011. Dostupné online. ISBN 9780393082302. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Capra, Fritjof. The Tao of Physics: An Exploration of the Parallels Between Modern Physics and Eastern Mysticism. Boston: Shambhala Publications, 1975. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Zukav, Gary. The Dancing Wu Li Masters. New York: William Morrow And Company, Inc., 1979. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Woit, Peter. Fun with Fysiks. American Scientist. July–August 2011. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b Stenger, Victor J. Quantum Gods: Creation, Chaos and the Search for Cosmic Consciousness. [s.l.]: Prometheus Books, 2009. Dostupné online. ISBN 9781615920587. S. 8. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ The 1998 Ig Nobel Prize Winners. improbable.com [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-30.
- ↑ Gorenfeld, John. "Bleep" of faith. Salon. 16 September 2004. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ HOBBS, Bernie. What the bleep are they on about? [online]. 30 June 2005 [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ WILSON, Elizabeth. What the Bleep Do We Know?!. pubs.acs.org. American Chemical Society, 2005-01-13. Dostupné online [cit. 2007-12-19]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Britain's best scientific brains give us their verdicts on a film about quantum physics [online]. 16 May 2005 [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ OTAKAR, Jelínek. In: Věda kontra iracionalita 3. Praha: Věra Nosková, 2005. Dostupné online. ISBN 80-903320-3-X. Kapitola Kvantová mechanika a její zneužívání, s. 61–94.
- ↑ Bludný balvan za rok 2002 - podrobné zdůvodnění [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-05-27 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Stříbrný Bludný balvan za rok 2005 - Jaromír Kozák [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-05-27 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Stříbrný Bludný balvan za rok 2009 - Ing. Josef Schrötter [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2010-03-08 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Zlatý Bludný balvan 2012 v kategorii jednotlivců - RNDr. Jan Frank [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2013-03-22 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2016 - Mgr. Viliam Poltikovič a Jiří Vokáč Čmolík za odhalení cest k řešení globálního nedostatku životních zdrojů [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2017-03-25 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2018 - Michal „Shark“ Hašek [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2019-03-16 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2019 - fyzik RNDr. Jan Rak, PhD. [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2020-10-09 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2019 - prof. Ing. Karel Bartušek, DrSc. [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2020-10-09 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.