Kyj jazýčkovitý | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
Řád | stročkovcotvaré (Gomphales) |
Čeleď | kyjovité (Clavariadelphaceae) |
Rod | kyj (Clavariadelphus) |
Binomické jméno | |
Clavariadelphus ligula Donk; 1933 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyj jazýčkovitý (Clavariadelphus ligula) je druh houby z čeledi kyjovité (Clavariadelphaceae).
Plodnice ve své horní části kyjovitě rozšířená, malá, 5–10 cm vysoká, se zaobleným vrcholkem a hladkým, lehce hrbolatým povrchem, ve stáří často s tupým, zarovnaným vrcholkem a vrásčitým povrchem. Nejširší část má v průměru 0,4–1,5 cm, nejužší jen 0,3–0,6 cm. Těsně u země je možno vidět bílý, hyfový povlak. Dle stáří nabývá plodnice bledě žluté, pak žlutohnědé až hnědé s nádechem lososové barvy. Uvnitř je plodnice dutá. Dužnina bělavá, houbovitě pružná, po usušení se drobí. Výtrusný prach je krémový.[1][2][3][4]
Pro svou hořkost je druh nejedlý.[2]
Druh roste nehojně od srpna do listopadu v jehličnatých (zejména smrkových) lesích, na popadaném jehličí, na travnatinách, okrajích cest, kolem kmenů a pařezů, občas je k nalezení i pod buky. Podmínkou pro růst je kyselý substrát. Hojný je zejména v horských oblastech, ale lze jej najít i v nížinách.[1][2]
Druh má tendenci růst ve velkých skupinách.[3]
Druh rozšířen v horských oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie.[5]