Kájov

Kájov
Kájov – kostelní areál od severovýchodu (ze staré hlavní silnice)
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Český Krumlov
Obec s rozšířenou působností	Český Krumlov (správní obvod)
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°48′39″ s. š., 14°15′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 996 (2024)[1]
Rozloha	49,90 km²[2]
Nadmořská výška	540 m n. m.
PSČ	382 21
Počet domů	581 (2021)[3]
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Kájov Kájovská 100 382 21 Kájov [e-mail]
Starosta	Bohumil Šíp
Oficiální web: www.kajov.eu
Kájov
Další údaje
Kód obce	545554
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kájov (německy Gojau) je vesnice a spolu s řadou okolních vesnic též obec ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. Žije zde přibližně 2 000^[1] obyvatel.

Dějiny

Kájovská pouť, Květná neděle 1930

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263.^[4] Po zavedení obecního zřízení byl Kájov osadou obce Kladné.^[5] V roce 1921 zde stálo 7 domů a žilo 43 obyvatel, z toho 2 Češi a 36 Němců.^[6] V letech 1938 až 1945 byl Kájov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. Od roku 1961 je Kájov samostatnou obcí a z Kladného se stala místní část Kájova.^[5]

Dějiny poutního místa

Vesnice Kájov je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Poprvé je doložena ve 13. století jako spadající pod cisterciácký klášter Zlatá Koruna. V historii bylo místo několikrát upravováno a rozšiřováno, mj. po vypálení roku 1469 a v době baroka v 17. století. Tak vznikl poutní komplex tvořený kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kaplí Úmrtí Panny Marie, farou a hospicem. Teprve roku 1930 sem přišli příslušníci řádu oblátů a založili zde konvent v budově fary, který však byl po druhé světové válce zrušen.

Od října 2012 působí v Kájově komunita Milosrdných sester svatého Kříže,^[7] která zajišťuje i komentované prohlídky kostela.^[8]

Geografie

Kájov se nachází v Šumavském podhůří na soutoku Polečnice (též zvané Kájovský potok) a Chvalšinského potoka, v pahorkaté kotlině pod masivem Kleti. Její vrchol (1087^[9] m n. m.) leží těsně za severovýchodní hranici katastru obce a nachází se zde nejvyšší místo. Dalšími vrchy na území jsou např. Bílý kámen (931 m), Ohrada (886 m), Kraví hora (789 m) nebo Dlouhý vrch (741 m).^[10] Nejníže pak leží výtok Polečnice ve Starých Dobrkovicích (497 m). Jádro obce se nachází ve výšce okolo 550 m.^[11]

Sousedními obcemi Kájova jsou (od východu v hodinovém směru) Český Krumlov, Větřní, Bohdalovice, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě, vojenský újezd Boletice, Chvalšiny, Křemže, Srnín a Přísečná.^[11]

Kájovem prochází silnice I/39, z níž se zde odpojuje silnice II/166. Souběžně se silnicí I/39 vede železniční trať České Budějovice – Černý Kříž, z níž je ve stanici Kájov vyvedena dlouhá a již nepoužívaná vlečka do papírny Větřní.^[11]

Členění obce

Kájov je z územněsprávního hlediska netypickou obcí, neboť nemá „vlastní“ katastrální území – rozkládá se na k.ú. Kladenské Rovné, Kladné, Kraví Hora, Křenov u Kájova a Novosedly u Kájova. Samotný Kájov pak leží převážně na k.ú. Kladné a severní částí (Nový Křenov) na k.ú. Křenov u Kájova.

Místní části

• Boletice (k.ú. Kraví Hora)
• Kájov (k.ú. Kladné a Křenov u Kájova)
• Kladenské Rovné (k.ú. Kladenské Rovné)
• Kladné (k.ú. Kladné)
• Křenov (k.ú. Křenov u Kájova)
• Lazec (k.ú. Křenov u Kájova)
• Mezipotočí (k.ú. Novosedly u Kájova)
• Novosedly (k.ú. Novosedly u Kájova)
• Přelštice (k.ú. Kladné)
• Staré Dobrkovice (k.ú. Kladné)

Připojení Boletic

V roce 2011 navrhlo Ministerstvo obrany ČR optimalizaci vojenských újezdů, v jejímž rámci by některé osady včetně Boletic měly být z vojenského újezdu Boletice do začátku roku 2015 vyčleněny.^[12][13] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.^[14] V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel,^[15] přičemž 78 % hlasujících se vyjádřilo pro to, aby se osada Boletice připojila k obci Kájov jako její nová místní část.^[16][17]

Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů,^[18] zůstalo součástí vojenského újezdu Boletice stejnojmenné katastrální území, zatímco k obci Kájov bylo ke dni 1. ledna 2016 připojeno katastrální území Kraví Hora, na jehož území ovšem leží drtivá většina zástavby dosavadní sídelní jednotky Boletice.^[19] Díky tomu se na území obce Kájov ocitl i boletický újezdní úřad.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kájově.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Výklenková kaplička nad zázračnou studánkou
• Fara (čp. 1)
• Hospoda (čp. 2)
• Kaple svaté Anny
• Kaple Božího těla
• Sousoší svatého Josefa, svatého Tadeáše a svatého Antonína Paduánského od Josefa Dietricha
• Silniční mostek z 19. století
• Úsek bývalé poutní cesty do Kájova
• Soubor 8 božích muk, Růžencová cesta z Kájova do Kladného
• Boží muka na hřbitově u kostela
• Dům č. p. 26 v Kladenské Rovném, bývalá tvrz českého humanisty Václava z Rovného

Zvláště chráněná území

• Přírodní památka Kalamandra v katastrálním území Kladné
• Přírodní památka Meandry Chvalšinského potoka v katastrálním území Křenov u Kájova
• Přírodní rezervace Kleť v katastrálním území Křenov u Kájova (jen okrajově)

Celá severní část území Kájova se nachází v CHKO Blanský les.

Osobnosti

• Václav z Rovného, rožmberský kancléř, český humanista a mecenáš
• Václav Albín z Helfenburka, rožmberský kancléř a archivář, zemřel v Kájově, Malotíně

Galerie

• 
  Z dálky
• 
  Kaple
• 
  Kostelní okno
• 
  Kostel
• 
  Silniční můstek
• 
  Stavení
• 
  Sluneční hodiny
• 
  Portál
• 
  Boží muka
• 
  Kostel

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204. 
5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Díl IV.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
6. Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 488. 
7. Milosrdné sestry sv. Kříže v Kájově - Komunita sester. www.kajov-gojau.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
8. Milosrdné sestry sv. Kříže v Kájově - Komentovaná prohlídka, poutníci. www.kajov-gojau.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
9. Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
10. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
11. Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
12. Vojenský újezd Boletice se nejspíš zmenší o dvanáct procent Archivováno 17. 10. 2011 na Wayback Machine., Ministerstvo obrany ČR, 14. 10. 2011
13. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka, iDnes.cz, 14. 10. 2011, vj (Václav Janouš)
14. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
15. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012
16. Lucie Kándlová: Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka, iDnes.cz 16. 2. 2012
17. Jan Wirnitzer: V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2011
18. Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), § 2. [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
19. Mapa přidělení katastrálních území Vojenského újezdu Boletice okolním obcím (pdf) [online]. Vojenský újezd Boletice [cit. 2016-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 

Literatura

• Petr Pavelec: Poutní místo Kájov (stručný průvodce)
• ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1. 
• GALLISTL, Thomas. Českokrumlovsko na počátku 20. století (původním názvem: Heimatskunde des polit. Bezirkes Krummau). Příprava vydání Jindřich Špinar; překlad Helmut Wagner; ilustrace Jiří Plachý, Josef Beňo, Museum Fotoateliér Seidel, SOA Třeboň. 1. vyd. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2024. 230 s. ISBN 978-80-7694-038-3. 

Související články

• Římskokatolická farnost Kájov
• Záhorkov

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Kájov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky o obci

Autoritní data	Biblio: abcffaa7-0e70-40ed-83a2-b85a7a5ff95a, b7f4960e-8cb8-4c0b-b072-6a57d9b392aa, 43db2e97-9232-4c76-9758-9d05ad3c8a6f, e8bd1a6e-6a12-4a6e-b5ea-f720365526b8 NKC: ge276451 GND: 4217311-5 VIAF: 236427245

Portály: Česko | Geografie