Lázně Bohdaneč

Lázně Bohdaneč
Renesanční radnice a kostel svaté Máří Magdaleny
Renesanční radnice a kostel svaté Máří Magdaleny
Znak města Lázně BohdanečVlajka města Lázně Bohdaneč
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLázně Bohdaneč
Obec s rozšířenou působnostíPardubice
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 494 (2024)[1]
Rozloha21,79 km²[2]
Katastrální územíLázně Bohdaneč
Nadmořská výška218 m n. m.
PSČ533 41
Počet domů772 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 1
533 41 Lázně Bohdaneč
podatelna@lazne.bohdanec.cz
StarostaJosef Štěpanovský
Oficiální web: lazne.bohdanec.cz
Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč
Další údaje
Kód obce574767
Kód části obce6173
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Bohdaneč (do 29. února 1980 Bohdaneč, německy Bochdanetsch) jsou město v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Leží asi deset kilometrů západně od Pardubic na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Horyz Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. Ve městě žije přibližně 3 500[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Dolany, Neratov, Černá u Bohdanče, Stéblová, Křičeň, Bukovka, Pardubice, Srch, Rybitví a Živanice.

Kostel svaté Máří Magdaleny
Radnice

První písemná zmínka o Bohdanči pochází ze šedesátých let 14. století, kdy patřila k blatnickému panství.[4] Zmínka o Bohdanči z roku 1264 uváděná Antonínem Profousem[5] se pravděpodobně vztahuje k jinému sídlu na Českobudějovicku.[6]

Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, podací právo ke kostelu a faru měli v letech 1366–1421 mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, kteří však odešli do exilu ve Slezské Středě. Bohdaneč s klášterními statky tak získal roku 1436 císař Zikmund a dal je do zástavy. 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.

Roku 1512 král Vladislav Jagellonský Bohdanči daroval clo vybírané v městských branách a v okruhu čtvrtiny míle. Získané prostředky měly být určeny na opravu městečka, silnic a mostů. Byť listina dokládá existenci bran, městečko opevněné zřejmě nebylo. Jedna, nejspíše věžová, brána je zakreslena na mapě prvního vojenského mapování a na plánu stabilního katastru v Langrově ulici.[4]

Lázeňství

[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7 000 pacientů.

Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 589 1 846 1 741 1 677 1 646 1 550 1 886 1 972 1 932 2 140 2 270 2 279 3 096 3 349 3 407
Počet domů 160 167 163 170 189 214 275 348 375 421 494 577 621 690 772

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila Křičeň.[9]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.

Skutečný původ znak je ovšem jiný. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. května 2016.[10]

V třicátých letech 20. století se zde pravidelně konaly automobilové a motocyklové závody, od roku 1935 známé jako Bohdanečský okruh.[11]

Ve městě působil fotbalový klub AFK Atlantic Lázně Bohdaneč, který v sezóně 1997/98 hrál 1. ligu, ze které však ihned sestoupil. V té době jeho dres oblékali známí hráči jako Petr Kostelník, Luboš Kubík, Marek Kulič nebo Marek Trval. Klub měl finanční problémy a před sezónou 2000/2001 se sloučil se Slovanem Pardubice do klubu FK AS Pardubice. Hraje zde klub SK Lázně Bohdaneč, v sezóně 2015/2016 hrál okresní přebor.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lázních Bohdaneč.
Map
Mapa českých nemovitých kulturních památek – Lázně Bohdaneč

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Lázně Bohdaneč, s. 431. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bohdaneč, s. 109. 
  6. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bohdaneč, s. 131. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 263. 
  10. Udělené symboly – Lázně Bohdaneč [online]. 2016-05-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1123-bohdanec-na-kolech/
  12. http://vysledky.lidovky.cz/soutez2.php?id_soutez=9964

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]