LVG C.V | |
---|---|
LVG C.V (CV1026) jednotky Bayerische Flieger Abteilung 287, Malmaison | |
Určení | průzkumný letoun |
Výrobce | Luft-Verkehrs Gesellschaft m.b.H. |
Šéfkonstruktér | Ing. Wilhelm Sabersky-Müssigbrodt |
První let | 24. 12. 1916[1] |
Uživatel | Luftstreitkräfte Polské letectvo Ukrajinské letectvo[1] |
Vyrobeno kusů | 1250[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
LVG C.V byl německý jednomotorový dvoumístný dvouplošný průzkumný letoun z období první světové války.
Letoun LVG C.V byl první leteckou konstrukcí inženýra W. Saberského u společnosti Luft-Verkehrs Gesellschaft sídlící v Johannisthalu, kam byl 1. července 1916 Idfliegem přidělen. Nový typ přímo navazoval na předchozí konstruktérův stroj DFW C.V, který všestranně, zejména aerodynamicky vylepšil.[1]
První prototyp LVG C.V byl zalétán 24. prosince 1916. Pohon zajišťoval řadový, vodou chlazený šestiválec Benz Bz.IV o výkonu 147 kW. Výzbroj sestávala z pevného kulometu Maxim LMG.08/15 ráže 7,92 mm na trupu vpravo před pilotem, pohyblivého kulometu Parabellum LMG.14 téže ráže a ze 150 kg pum.[1]
V únoru a březnu 1917 proběhla jeho úřední a typová zkouška, jejímž výsledkem byl požadavek na celkem 37 úprav trupu, podvozku, řízení, hnacího systému, závěsů kulometů a vybavení. Po provedených úpravách Inspektorát letectva v dubnu 1917 objednal 200 sériových kusů a v srpnu pak dalších 500. Následující objednávka z listopadu požadovala 250 strojů doplněná v prosinci zakázkou na 150 LVG C.V. V únoru 1918 Idflieg podepsal objednávku 100 kusů a v březnu ještě 50, což byla poslední série.[1]
Na LVG C.V se pokusně testovala i otočná věž s kanónem Becker ráže 20 mm.[1] V květnu a červnu byla identická zbraň instalována do podlahy pozorovatelova prostoru.
První sériové LVG C.V přišly na frontu koncem července 1917, k 31. srpnu zde již operovalo 98 exemplářů.[2] LVG C.V byl zařazen k Flieger Abteilungům č. 19, 25 bavorským 46b, (A)212, (A)287b, (A)292b, a (A)298b, které operovaly nad západní frontou. Označení A znamenalo Artillerie, protože tyto jednotky sloužily při pozorování zásahů německého dělostřelectva.
Letouny byly zařazeny také u Marine Flieger Abteilungů a Infanterie Flieger Abteilungů, dva kusy pak sloužily v Palestině, z nichž jeden u útvaru Flieger Abteilung 304b. Nejvíce jich na frontách sloužilo k 30. dubnu 1918, a to 565 kusů. K 31. srpnu 1918 již byly na frontě pouze 133 kusy.
Ke dni 16. ledna 1920 se v německých skladech nacházelo ještě 282 LVG C.V, dalších 150 letounů používalo v poválečných létech nově vzniklé Polské letectvo.[1]