Lachtan antarktický

Lachtan antarktický
	Samice lachtana antarktického (Arctocephalus gazella)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Podřád	psotvární (Caniformia);
(nezařazeno)	ploutvonožci (Pinnipedia);
Čeleď	lachtanovití (Otariidae);
Rod	Arctocephalus;
Binomické jméno
	Arctocephalus gazella; Peters, 1875
	Rozšíření lachtana antarktického Rozšíření lachtana antarktického
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lachtan antarktický (Arctocephalus gazella) patří do skupiny šelem, jejichž končetiny se proměnily v ploutve a celkově jsou výborně přizpůsobené k životu ve vodě.

Výskyt

Lachtani antarktičtí žijí více na jihu než ostatní druhy, až v oblastech blízkých Antarktidě. Jejich místa výskytu jsou vymezena na sezónně volné, nezamrzlé vody Jižního oceánu a jižních oblasti Atlantského, Indického i Tichého oceánu v místech s vlivem antarktické konvergence. Žijí ve volném moři a k odpočinku vylézají na pobřeží. Někteří samci a nedospělé kusy se zdržují poblíž ostrovů po celý rok, samice k pevnině připlouvají většinou jen v době vrhu mláďat a k páření. Mláďata se zdržují poblíž mateřského ostrova a teprve s nástupem zimy ustupují k severu.

V největší koncentraci bývají u Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů. Dále se vyskytují u Crozetových ostrovů, Kerguelenových ostrovů, Jižních Shetlandských ostrovů, Bouvetova ostrova, Heardova ostrova a McDonaldových ostrovů, ostrovů prince Edvarda a u ostrova Macquarie. Jednotlivci bývají nalezeni i mnohem severněji, například až u severních břehů Brazílie.

Popis

U tohoto druhu je velmi patrný sexuální dimorfismus, samec bývá téměř čtyřikrát těžší než samice, průměrná hmotnost samce je přes 130 kg a samice jen 35 kg. Samci jsou i mnohem delší, v průměru měří 180 cm, zatím co samice jen 130 cm. Své tělo mají pokryto chlupy, vyjma oblastí kolem nozder, uší a ploutví. Ze všech ploutvonožců mají nejdelší vousy. Na zadních končetinách mají drápy kterými si čistí dvouvrstvou srst. Samci jsou šedohnědé barvy a mají tmavší tlamu a mívají prošedivělou hřívu. Samice jsou na hřbetě také šedohnědé, ale na krku a hrudníku světle šedé až bílé. Samci jsou vybaveni velkými špičáky kterých používají v soubojích. Narozené mládě váží 4,5 až 6,5 kg a bývá dlouhé 60 až 70 cm. Po narození mají měkkou, téměř vlněnou srst na zádech černé a na břichu hnědé barvy, za 2 až 3 měsíce přelínají do stříbrně šedé a tu mají až do dospělosti.

Velmi dobře plavou a potápějí se, veslují předními nohama a zadními kormidlují. U samců byl zaznamenán ponor do hloubky 350 m, zatím co u samic jen 210 m, pod vodou mohou pobýt i 5 minut. Díky svým volným předním končetinám, které mohou ohnout pod tělo, jsou rychlí i na pevnině, krátkodobě se pohybují i rychlostí 20 km/h. Po kluzkých skalách i v porostech hustých travin se pohybují rychleji než lidé.

Živí se rybami, krilem, hlavonožci a korýši. V různém období se živí rozdílnou stravou, kojící samice se živí hlavně krilem, v zimním období tvoří kril jednu a ryby druhou polovinu potravy. Příležitostně samci napadají i menší tučňáky.

Způsob života

Jsou to polygamní živočichové, samci se páří s vícero samicemi. Asi měsíc před příchodem samic vystupují samci na břehy kde mezi sebou tvrdě soutěží o území která bývají velká asi 50 m². Za nejvýhodnější považují prostory v blízkosti moře ale bezpečně nad hranicí přílivu. Konkurence mezi samci je tvrdá a často se navzájem zraňují. Mladí a slabší jsou vytlačováni na okraj kolonie, do zápasu o možnost se spářit se zapojují většinou jen starší samci. Aby si udrželi svou vydobytou pozici neodcházejí samci po celou dobu pobytu za potravou, hubnou zhruba o 1,5 kg denně.

Asi v polovině října nebo listopadu připlouvají k ostrovům samice, převážně na stejné hnízdiště jako předešlého roku. Zhruba za dva dny po připlutí rodí samice většinou jedno mládě počaté v předešlém roce. Po narození zůstává kojící matka u mláděte do 10 dnů, pak střídavě odchází na 4 až 5 dnů za potravou do moře v blízkosti ostrova a opět se na 1 až 2 dny vrací. Po návratu matky se navzájem poznávají podle hlasu a pachu. Samci se o potomky nezajímají. Některá mláďata zkoušejí plavat již v lednu, většinou to však dobře umí až v březnu.

Samice jsou schopny se pářit šestý až sedmý den po porodu, na což samci netrpělivě čekají. V průměru se samec páří průměrně s 15 samicemi, výjimečně schopní i s 25. Těhotenství trvá 11,75 měsíců, z toho přibližně 4 měsíce je utajená březost (vývoj zygoty se zastaví). Páření probíhá na pevnině, samci následně odcházejí do vody za potravou.

Průměrně za 4 měsíce jsou mláďata odstavena a odcházejí do oceánu, matky se však od nich příliš nevzdalují a nosí jim potravu. S nástupem tamní zimy odplouvají od pobřeží i s matkami, není známo zda někam všichni migrují nebo se pouze rozptýlí. Někteří samci a starší nedospělci zůstávají na pevnině po celý rok.

Výhled

V 18. a 19. století byl lachtan antarktický velmi intenzivně loven a jeho stavy se značně ztenčily. Po 1964 byl prohlášen za ohrožený druh a podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin byl zakázán obchod s jeho kožešinami. Přestal se lovit a počty se podstatně zvýšily, v současnosti je jeho stav odhadován na 4 až 7 miliónů zvířat. Dobrý populační vývoj se dává do souvislostí s úbytkem velryb, zbývá pro ně více potravy, krilu.

Průměrná délka života ve volné přírodě je u samic 23 let, u samců 13 let, pohlavně dospívají asi ve 4 létech. Jejich hlavními predátory jsou tuleň leopardí a kosatka dravá, v severnějších polohách i mnozí žraloci.

Čerstvé mládě
Malý albín
Povyrostlé mládě

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

Literatura

WIDENER, Carson. Animal Diversity Web: Arctocephalus gazella [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2012 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
ARKive: Arctocephalus gazella [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2013-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-26. (anglicky)
SAUNDRY, Peter. Encyclopedia: Antarctic fur seal [online]. The Encyclopedia of Earth, rev. 25.11.2009 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lachtan antarktický na Wikimedia Commons

[77bf9dfb14748478290ab7fdfa1d633139209111-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[1]

Lachtan antarktický
Samice lachtana antarktického (Arctocephalus gazella)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Podřád	psotvární (Caniformia)
(nezařazeno)	ploutvonožci (Pinnipedia)
Čeleď	lachtanovití (Otariidae)
Rod	Arctocephalus
Binomické jméno
Arctocephalus gazella Peters, 1875
Rozšíření lachtana antarktického Rozšíření lachtana antarktického
Některá data mohou pocházet z datové položky.