Lagersprache
Lagersprache (česky: táborová mluva) je žargon vězňů a esesmanů v nacistických koncentračních táborech.
Povaha tohoto žargonu je úzce spjata s táborovou realitou. Mnohé výrazy (zejména názvy různých funkcí v táborové hierarchii a názvy pracovních oddílů) jsou dnes zcela běžně používány historiky a slouží ke snadnějšímu popisu života v nacistických koncentračních táborech. Lagersprache byla v každém táboře trochu jiná, přičemž ji ovlivňovaly čtyři jazykové úrovně: dialektální, sociolektální, idiolektální a tzv. vysoká (tzv. Hoch-Variante – mluva německých úřadů a mluva SS).[1]
Počátky Lagersprache jsou spojeny s tábory, které vznikly na území Třetí Říše ještě před začátkem druhé světové války. Zde se vyvinuly její základy, které byly později spolu s německými vězni přeneseny i do dalších, nově vznikajících táborů.
Jediným oficiálním jazykem koncentračních táborů byla němčina. Všechny táborové reálie, veškerý ústní či písemný styk probíhal v němčině (jednou z mála výjimek byly dvojjazyčné nápisy poblíž drátů pod elektrickým napětím – „Halt“, Stój“). Každý vězeň musel ovládat alespoň základní výrazy potřebné k výkonu svých činností a ihned po příjezdu do tábora byl obeznámen s nejčastěji užívanými příkazy (např. Mützen ab! Mützen auf!) a způsoby hlášení se esesmanům (k němuž bylo potřebné znát své vězeňské číslo v němčině).
Osvětimskou Lagersprache zkoumali v Polsku z hlediska lingvistického Z. Jagoda (po jeho smrti v roce 1981 D. Wesołowska), S. Kłodziński a J. Masłowski, kteří do poloviny roku 1977 shromáždili asi 15 000 výrazů doplněných citáty ilustrujícími jejich konkrétní použití. Ve své práci pokračovali i v následujících letech a rozšířili tak spektrum používaných výrazů o další tisíce slov a slovních spojení, které jsou od 70. let postupně publikovány jako Słownik oświęcimski v časopise Przegląd Lekarski – Oświęcim.
Slovníček Lagersprache
[editovat | editovat zdroj]| Abbruchkommando | pracovní oddíl pracující při demolici různých staveb |
| Alte numer | staré číslo – tzn.vězeň, který měl nízké táborové číslo; obecně považován za zkušeného, neboť již dokázal v táboře přežít delší dobu |
| Apel | nástup; obvykle 2–3× denně (morgenapel, mitagapel, abendsapel), kromě toho existovaly ještě speciální nástupy – generální (generalapel), sčítací (zählapel), pro kontrolu vší (läuseapel), trestný (strafapel) atd. |
| Arbeitskommando | pracovní oddíl |
| Aufräumungskommando | tzv. vyklízecí oddíl („Kanada“) – pracovní skupina určená k třídění a skladování věcí zabavených Židům, připravující tyto věci na odvoz do Říše |
| Aufseherin | dozorkyně (členka SS) |
| Aussenkommando | vnější pracovní oddíl (pracující během dne mimo tábor) |
| Ausweis | průkaz totožnosti, legitimace |
| Bekleidungskammer | sklad táborových oděvů |
| Binda | pruh látky nošený na rameni, označující vězeňské funkcionáře; měla různé barvy – kapo – černou, blokový – červenou, předáci – žlutou |
| Blockältester | blokový, starší bloku – vězeňský funkcionář, který měl na starost jeden z bloků v táboře |
| Blockführer | vedoucí bloku – esesman, který měl na starost jeden z bloků v táboře |
| Blockführerstube | barák umístěný před vchodem do tábora, který sloužil jako kancelář pro jednotlivé Blockführery |
| Blocksperre | zákaz opouštění bloků – tento příkaz byl užíván zejména pokud chtěli nacisté provést nějakou akci bez svědků – např. popravy většího množství lidí, selekce atd. |
| Bocianówka (bočanufka) | strážní věž |
| Brotkammer | sklad chleba |
| Dachdecker | pokrývač střech |
| Durchfall | průjem |
| Effektenkammer | sklad věcí odebraných nově příchozím vězňům |
| Effektenlager | tzv. „Kanada“ – část tábora, ve které byly skladovány věci po lidech určených pro smrt v plynové komoře – v Birkenau tábor BIIg |
| Entläusung | odvšivování |
| Erkennungsdienst | část politického oddělení (táborového gestapa), které mělo za úkol získávat a evidovat informace o vězních; patřil sem rovněž vězeňský pracovní oddíl, jehož úkolem bylo fotografování vězňů |
| Erziehungshäftling | vězeň přivezený do tábora na převychování, podle předpisů zde měl zůstat na 56 dní a posléze být propuštěn |
| Familienlager | rodinný tábor – tábor, v němž žili pohromadě muži, ženy i děti; v Birkenau tábory BIIb – s Židy přiváženými z Terezína a BIIe – cikánský tábor |
| Feuerwache | táborová požární stráž |
| FKL (Frauenkonzentrationslager) | ženský koncentrační tábor |
| Häftling | vězeň |
| HKB (Häftlingskrankenbau) | vězeňská nemocnice |
| Jaskółki (jaskuuki) | strážní věže |
| Kacet (kazet) | koncentrační tábor, zkratka z KZ (Konzentrationslager) |
| Kanada | viz Aufräumungskommando a Effektenlager |
| Kápo | vedoucí pracovního oddílu z řad vězňů |
| Kartoffelkommando | oddíl pracující při obírání brambor a zeleniny |
| Kesselkommando | pracovní oddíl, jehož úkolem bylo nosit kotle z kuchyně na bloky nebo na místo práce |
| Kommando | pracovní oddíl |
| Kommandoführer | esesman, vedoucí pracovního oddílu |
| Lager | tábor |
| Lagerartz | esesman, táborový lékař |
| Lagerältester | starší tábora; vězeň odpovědný za celý tábor; nejvyšší vězeňská funkce |
| Lagerführer | velitel tábora vězňů, důstojník SS |
| Lagerkommandant | velitel celého tábora a jednotek SS; nejvyšší funkce v hierarchii táborové správy |
| Lagerruhe | táborový klid |
| Lagersperre | zákaz vycházení z bloků v celém táboře; viz též Blocksperre |
| Lagerstrasse | hlavní cesta vedoucí táborem |
| Lagerwäscherei | táborová prádelna |
| Landwirtschaftkommando | pracovní oddíl zaměstnaný při polních pracích |
| Leichenkommando | pracovní oddíl, jehož úkolem bylo sbírat po táboře mrtvoly a přivážet je do krematoria |
| Leichenträger | pracovník Leichenkommanda |
| Läufer (Läuferin) | vězeň, jehož úkolem bylo rychlé přenášení zpráv mezi esesmany a funkcionáři |
| Mexiko, Meksyk | tábor BIII v Birkenau, který nebyl nikdy zcela dokončen |
| Musulmann, muzułman | vězeň na pokraji svých fyzických i psychických sil, vyčerpaný dlouhodobým hladověním a náročnou fyzickou prací |
| Mützen ab! | Sundat čepici! |
| Mützen auf! | Nasadit čepici! |
| Nachtruhe | noční klid |
| Nachtwache | vězeň plnící noční službu na bloku |
| Oberaufseherin | vrchní dozorkyně z řad SS v ženském táboře – funkce odpovídající Lagerführerovi v mužském táboře |
| organizovat | nelegálně pro sebe či jiné vězně získávat předměty každodenního užitku – např. potraviny, oblečení, léky atd. |
| Pfleger | ošetřovatel v nemocnici |
| Pipel | obvykle mladý vězeň provádějící nejrůznější úsluhy (mnohdy i sexuální) vězeňským funkcionářům |
| Politische Abteilung | politické oddělení – táborové gestapo |
| Post (Posten) | esesman střežící komanda při práci nebo tábor z strážních věžích |
| Postenkette (Postenkieta) | strážní věž, řetěz strážních věží |
| Puff | táborový nevěstinec zřízený pro funkcionáře a prominentní vězně |
| Rapportführer | esesman vedoucí apel; odpovědný za odpovídající počet vězňů v táboře |
| Rewir | revír – táborová nemocnice |
| Sauna | táborová lázeň |
| Schonungsblock | blok pro rekonvalescenty |
| Schneiderei und Strickerei | krejčovské dílny |
| Schreiber (Schreiberin) | šrajbr – písař |
| Selektion (selekce) | výběr vězňů určených na smrt (v plynové komoře, smrtící injekcí atd.), prováděný esesmany |
| Sport | různá fyzicky náročná cvičení, která esesmani přikazovali vězňům |
| Sonderkommando | pracovní oddíl zaměstnaný při obsluze plynových komor a krematorií |
| SS-rewir | nemocnice pro SS |
| Stammlager | kmenový (mateřský) tábor |
| Strafkommando, Strafkompanie (SK) | trestní oddíl |
| Stubendienst (štubový) | vězeňský funkcionář, který měl na starost část bloku (většinou jednu místnost) |
| Torwache | vězeň, hlídající vstup do bloku |
| Totenmeldung | úmrtní oznámení, hlášení o úmrtí |
| Unterkunft | pracovní oddíl, který třídil a opravoval různé užitkové předměty – např. deky, misky, seníky, oblečení atd. |
| Vorarbeiter | předák; nižší vedoucí pracovního oddílu, mající na starosti kolem deseti vězňů |
| Waschraum | umývárna |
| Wasserkommando | pracovní oddíl zaměstnaný při údržbě rybníků |
| Winkel (vinkl) | barevný trojúhelník označující kategorii vězně, našívaný na vězeňské oblečení |
| Zugang | nově příchozí vězeň |
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Text (s menšími úpravami) pochází z diplomové práce:
KRHOVSKÝ, Radovan. Zobrazení života v koncentračním táboře Auschwitz v dílech Seweryny Szmaglewské, Zofie Posmysz a Haliny Birenbaum [online]. Brno, 2007 [cit. 2024-03-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/w6fm1/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ludvík ŠTĚPÁN. (s. 142-146)
- ↑ WESOŁOWSKA, Danuta. Słowa z piekeł rodem. Lagerspracha. Kraków: [s.n.], 1996. S. 67–68.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Rocco Marzulli, Italiani nei lager. Linguaggio, potere, resistenza, Milieu, Milano 2019, ISBN 978-88-31977-11-1
- Rocco Marzulli, La lingua dei lager. Parole e memoria dei deportati italiani, Introduzione di Massimo Castoldi. Con tre saggi di Giovanna Massariello Merzagora, Donzelli, Roma 2017, ISBN 9788868436254
- Nicole Warmbold, Lagersprache. Zur Sprache der Opfer in den Konzentrationslagern Sachsenhausen, Dachau, Buchenwald, Verlag Hempen, 2009, ISBN 9783934106628
- Daniela Accadia, La lingua nei campi nazisti della morte, in I sentieri della ricerca. Rivista di storia contemporanea, 9-10, EDIZIONI CENTRO STUDI “PIERO GINOCCHI” CRODO, 2009
- Wolf Oschlies, Sprache in nationalsozialistischen Konzentrationslager. Theorie und Empirie der „Lagerszpracha“. Erstellt: 6. November 2004 | Aktualisiert: 15. Juni 2017
- Donatella Chiapponi, La lingua nei lager nazisti, Carocci editore, 2004, ISBN 978-8843030156
- Danuta Wesołowska, Wörter aus der Hölle. Die «lagerszpracha» der Häftlinge von Auschwitz, Impuls, Krakóv 1998
- Primo Levi, I sommersi e i salvati, Einaudi, Torino 1986
- Oliver Lustig, Dicționar de lagăr, Cartea Românească, 1982
- Aldo Enzi, Il lessico della violenza nella Germania nazista, Patron, Bologna 1971
- Andrea Devoto, Il linguaggio del 'Lager': annotazioni psicologiche, in Il Movimento di Liberazione in Italia, n. 65, 1961
- Victor Klemperer, LTI - Notizbuch eines Philologen, Berlin, 1947
- Boris Ottokar Unbegaun, Les argots slaves des camps de concentration, in Mélanges 1945, V, Études linguistiques, Les Belles Lettres, Paris 1947, pp. 177-191
- Georges Straka, L'argot tchèque du camp de Buchenwald, in Revue des études slaves, tome 22, fascicule 1-4, 1946, pp. 105-116.
- Marcel Cressot, Le parler des déportés français du camp de Neuengamme, in le français moderne, n. 1, janvier 1946, pp.11-17
- L'argot de déportés en Allemagne, in le français moderne, n. 1, janvier 1946, pp. 165-173
- Amsler, "Organisme" au camp de Dachau, in le français moderne, n. 3-4, juillet-octobre 1945, p. 248