Latenivenatrix Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 75,5 miliony let | |
---|---|
Zadní část lebky latenivenatrixe | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Infrařád | Tetanurae |
Čeleď | Troodontidae |
Podčeleď | Troodontinae |
Rod | Latenivenatrix |
Binomické jméno | |
Latenivenatrix mcmasterae van der Reest a Currie, 2017 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Latenivenatrix ("ukrytý lovec") byl rod středně velkého teropodního dinosaura z čeledi Troodontidae, žijícího v období pozdní svrchní křídy (geologický věk kampán) na území dnešní kanadské provincie Alberty (souvrství Dinosaur Park).
Tento dravý troodontid byl vědecky popsán roku 2017 na základě části fosilní lebky, přisuzované dříve druhu Troodon formosus. Lebka tohoto dinosaura byla dlouhá 45 cm a celková délka těla dosahovala asi 3–3,5 metru, šlo tedy o jednoho z největších známých troodontidů. Na lebce jsou patrné známky kousnutí nebo nemoci (jak usuzoval již roku 1985 paleontolog Philip J. Currie).
Blízce příbuzným rodem byl například geologicky starší asijský Urbacodon, objevený na území Uzbekistánu.[1] Blízkým příbuzným byl také rod Stenonychosaurus a zároveň Troodon, do kterého byl fosilní materiál obou rodů dříve řazen.[2]
Tento troodontid tak patřil do skupiny relativně inteligentních dinosaurů s poměrně velkou mozkovnou, kteří zavdali podnět k podloženým spekulacím o tzv. dinosauroidech.[3]
Charakteristikou těchto teropodů je poměrně velký mozek a s ním související relativně vysoká inteligence. Spekuluje se dokonce o možnosti, že někteří z těchto dinosaurů mohli být schopni používat jednoduché nástroje (v podobě větví, kamenů apod.).[4]