Lavočkin La-200

La-200
Určení	noční stíhací letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Lavočkin
Šéfkonstruktér	Semjon Lavočkin
První let	9. září 1949
Vyrobeno kusů	1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavočkin La-200 bylo sovětské dvoumístné stíhací letadlo pro každé počasí. Byl to celokovový letoun s rozměrným trupem, šípovým křídlem a ocasními plochami, který byl vybaven vůbec prvním sovětským leteckým radiolokátorem RP-1 Izumrud. Pohon zajišťovaly dva proudové motory Klimov VK-1. Poprvé vzlétl 9. září 1949.

V polovině roku 1951 ho však osudově zasáhla změna strategické koncepce sovětského letectva, jež ho zařadila do nové role dálkového stíhače. Kvůli tomu musela být vyvinuta nová verze La-200B s výkonnějším radiolokátorem RP-2 Torij, výkonnějšími motory VK-1A a závěsy na přídavné nádrže. Výzbroj tvořily tři kanóny ráže 37 mm NS-37. Nový radiolokátor vyžadoval výrazně mohutnější kryt antény, což nakonec dostalo letoun na samé hranice jeho možností. Navíc La-200B nedokázal vyhovět požadavku na předepsaný dolet dálkového stíhače - 3500 km. Proto byl postaven pouze jediný prototyp.

Specifikace (La-200B)

Technické údaje

• Posádka: 2
• Délka: 17,33 m
• Rozpětí: 12,95 m
• Výška:
• Plocha křídel: 40 m²
• Hmotnost (prázdný): 8 810 kg
• Hmotnost (naložen): 11 560 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 16 244 kg
• Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Klimov VK-1A, každý o tahu 30,7 kN

Výkony

• Maximální rychlost: 1 030 km/h ve výšce 5 000 m
• Akční rádius: 960 km
• Přeletový dolet: 2 800 km
• Dostup: 14 200 m
• Stoupavost: 23,81 m/s
• Zátěž křídel: 289 kg/m²
• Tah/Hmotnost:

Výzbroj

• 3x 37 mm kanón NS-37

Externí odkazy

• (anglicky) Kamufláž letounu La-200 Archivováno 8. 2. 2015 na Wayback Machine.