Ledenec přímořský

Jak číst taxoboxLedenec přímořský
alternativní popis obrázku chybí
Ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodštírovník (Lotus)
Binomické jméno
Lotus maritimus
L., 1753
Synonyma
  • Tetragonolobus maritimus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres ledence přímořského

Ledenec přímořský (Lotus maritimus) je středně vysoká, jedovatá, vytrvalá, planě rostoucí rostlina. Podle starších taxonomických poznatků je druhem rodu ledenec (Tetragonolobus), podle novějších je pod vědeckým jménem Lotus maritimus přeřazen do rodu štírovník.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Bylina s převážně středoevropským a jihoevropským rozšířením, který ostrůvkovitě zasahuje do severozápadní Afriky, Malé Asie (Turecko) a na Kavkaz (Gruzie). Severní hranice souvislého výskytu je ohraničená jihem Skandinávského poloostrova, západní hranice východem Francie a východní západem Ukrajiny. Ve Velké Británii je považován za druhotně zavlečený druh.

V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně. Nachází se od nížin do podhůří (500 m n. m.) v teplejších lokalitách středních Čech a jižní Moravy. Pro svůj řídký výskyt je ledenec přímořský v ČR řazen mezi ohrožené druhy české flory.

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Tento hemikryptofyt obvykle vyrůstá na rašeliništích, střídavě vlhkých loukách, pastvinách, travnatých okrajích cest, březích vodních nádrží nebo v příkopech kolem cest. Vyhovují mu i mírně zasolená místa která mohou být i střídavě pod vodou. Potřebuje těžší jílovité nebo slínovité půdy dostatečně zásobené minerály.

Druh je v závislosti na stanovištních podmínkách velmi variabilní, hlavně co se týče velikosti rostliny a listů, méně již květů.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, 25 až 40 cm vysoká bylina s poléhavou, vystoupavou nebo ve vyšším porostu i přímou lodyhou vyrůstající se šupinatého plazivého oddenku. Od spodu rozvětvená lodyha je porostlá trojčetnými, nasivělými, mírně dužnatými listy dlouhými 10 až 20 a širokými 7 až 10 cm s krátkými řapíky a vejčitými palisty delšími než řapíky. Boční lístky jsou obvejčité až podlouhlé, na bázi klínovité a na vrcholu krátce zahrocené, prostřední lístek je eliptický a na konci tupý nebo zakulacený. Lodyhy i listy jsou měkce chlupaté.

Květy na krátkých stopkách tvoří jedno nebo dvoukvětá okolíkatá květenství podepřená třemi kopinatými listeny. Souměrný, úzce trubkovitý kalich, dlouhý 15 mm, je zelený a má trojúhelníkovité zuby. Sírově žlutá koruna, dlouhá 22 mm, má jemně hnědě proužkovanou pavézu a při odkvětu často červená. V květu je deset dvoubratrých tyčinek, pět je jich delších. Rostlina vykvétá od května do července, opylována je hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 14.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Plodem je úzce válcovitý lusk se čtyřmi roztřepenými křídly a zobáčkem, bývá 6 cm dlouhý a 0,5 cm široký. Je šedohnědě zbarvený, lysý a obsahuje 10 až 25 semen. Ta jsou asi 2 mm velká, nepravidelně kulovitá a nahnědlá s černými skvrnkami.

Toxicita

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je jedovatá, obsahuje aminokyselinu kanavanin působí jako inhibitor proteinové syntézy. Na druhé straně obsahuje kumarin skopoletin (obdobně jako andělika lékařská) s mnoha zajímavými biologickými účinky, např. spasmolytickým, protizánětlivým, antioxidačním, antifungálním i antimutagenním.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Mnoho lokalit, na kterých ledenec přímořský v minulosti rostl, bylo vysušeno a přeměněno v ornou půdu. Počet míst kde roste se značně snížil a proto byl v “Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ zařazen mezi ohrožené druhy (C3).[1][2][3][4][5][6]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Polodužnaté listy
    Polodužnaté listy
  • Květy
    Květy
  • Zrající lusky
    Zrající lusky
  • Otevřený lusk se semeny
    Otevřený lusk se semeny

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Ledenec přímořský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007 [cit. 2015-07-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Ledenec přímořský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 10.10.2010 [cit. 2015-07-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rostlina: Ledenec přímořský [online]. ZO ČSOP 61/16, Hořepník, Prostějov, rev. 27.08.2014 [cit. 2015-07-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Krídlostruk prímorský [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-07-24]. S. 355–358. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky) 
  5. ↑ SIATKA, T.; KAŠPAROVÁ, M. Vliv auxinů na růst a akumulaci skopoletinu .... S. 17–20. Česká a slovenská farmacie [online]. Česká lékařská společnost J. Ev. Purkyně, Praha, 2008 [cit. 24.07.2015]. Čís. 53, s. 17–20. Dostupné online. ISSN 1210-7816. 
  6. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 24.07.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]