Leguánovití

Leguánovití
	leguán zelený (Iguana iguana)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Podtřída	Lepidosauria;
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	ještěři (Sauria);
Čeleď	leguánovití (Iguanidae); Oppel, 1811
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď leguánovití (Iguanidae) je velmi početná skupina ještěrů. Areálem jejich rozšíření jsou především tropy a subtropy severní a jižní Ameriky, dále se vyskytují na Galapágách a ostrovech Tonga a Fidži. Dva druhy žijí i na Madagaskaru.

Popis

Jsou různorodou skupinou plazů, nejmenší druhy dorůstají asi 7–8 cm, největší pak kolem 2 metrů - i když podstatnou část z této délky tvoří nelámavý ocas. Často mají krční laloky nebo hřbetní hřebeny, aktivní jsou ve dne. Většina druhů je vejcorodá. Většina druhů se živí jak rostlinnou tak i živočišnou potravou, ale existují i druhy, které jsou pouze vegeteriány - leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus) se kupříkladu živí pouze mořskými řasami. Přebývají většinou na stromech nebo keřích, v blízkosti vodních ploch. Některé druhy je možné najít i v poušti, příkladem je leguánek písečný (Uma notata) z podčeledi Phrynosomatinae.

Systematika

Do této čeledi patří také druhy anolisů, bazilišků a ropušníků. Zatím bylo objeveno asi 700 druhů. Přesná taxonomická pozice skupiny Iguania v rámci šupinatých plazů však není dosud uspokojivě vyřešena.^[1]

Historie

Po objevu prvních koster dinosaurů počátkem 19. století předpokládali vědci podobnost právě s leguány. Druhý popsaný dinosaurus Iguanodon ("leguání zub") byl v roce 1825 rekonstruován jako obří leguán. To je však nesmyslné, protože dinosauři reprezentují zcela jinou vývojovou linii plazů.

Přehled druhů

rod: Amblyrhynchus

leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus)

rod: Brachylophus

leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus)
leguán chocholatý (Brachylophus vitiensis)
Brachylophus bulabula
Brachylophus gau

rod: Conolophus

leguán bledý (Conolophus pallidus)
leguán galapážský (Conolophus subcristatus)
leguán růžový (Conolophus marthae)

rod: Ctenosaura

Ctenosaura acanthura
Ctenosaura alfredschmidti
Ctenosaura bakeri
Ctenosaura clarki
Ctenosaura defensor
Ctenosaura flavidorsalis
Ctenosaura hemilopha
Ctenosaura melanosterna
Ctenosaura oaxacana
Ctenosaura oedirhina
Ctenosaura palearis
Ctenosaura pectinata
leguán kyjoocasý (Ctenosaura quinquecarinata)
leguán černý (Ctenosaura similis)

rod: Cyclura

leguán východobahamský (Cyclura carinata)
leguán jamajský (Cyclura collei)
leguán nosorohý (Cyclura cornuta)
leguán bahamský (Cyclura cychlura)
leguán modravý (Cyclura lewisi)
leguán kubánský (Cyclura nubila)
leguán tučný (Cyclura pinguis)
leguán Ricordův (Cyclura ricordi)
leguán Rileyův (Cyclura rileyi)

rod: Dipsosaurus

leguán pustinný (Dipsosaurus dorsalis)

rod: Iguana

leguán zelený (Iguana iguana)
leguán jedlý (Iguana delicatissima)

rod: Polychrus

Polychrus gutturosus

rod: Sauromalus

Reference

↑ Nicolás Mongiardino Koch & Jacques A. Gauthier (2018). Noise and biases in genomic data may underlie radically different hypotheses for the position of Iguania within Squamata. PLoS ONE 13(8): e0202729. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0202729

Literatura

GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s.
NOUAILHETAS, M.; et al. (2019). Bite performance surfaces of three ecologically divergent Iguanidae lizards: relationships with lower jaw bones. Biological Journal of the Linnean Society, blz067. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blz067
Simon G. Scarpetta (2020). Combined-evidence analyses of ultraconserved elements and morphological data: an empirical example in iguanian lizards. Biology Letters, 16(8): 20200356. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0356

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu leguánovití na Wikimedia Commons
Taxon Iguanidae ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Nicolás Mongiardino Koch & Jacques A. Gauthier (2018). Noise and biases in genomic data may underlie radically different hypotheses for the position of Iguania within Squamata. PLoS ONE 13(8): e0202729. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0202729

[1]