Lek (biologie)

Skupinový tok tetřívků pelyňkových; na fotografii lze vidět šest samců jak předvádí své opeření méně nápadným samicím

Lek či lekový systém (u ptáků znám jako skupinový tok) je typ rozmnožovací strategie u některých druhů zvířat. Spočívá ve shluku samců na jednom místě (označovaném jako lekoviště či aréna, u ptáků známé jako tokaniště), kde samci předvádí své zásnubní pózy a rituály, při nichž si samice vybírají svého budoucího partnera.

Lekový systém lze nalézt u řady druhů ptáků, hmyzu a savců. Míra interakce mezi samci se liší od vůbec žádné až po propracované kooperativní namlouvací tance.[1]

Definice leku

[editovat | editovat zdroj]

Lek je poměrně obtížné definovat. Americký biolog Jack Bradbury jej definoval s pomocí čtyř hlavních kritérii:[2]

  1. Samci neposkytují svým potomkům parentální péči a jejich příspěvek je omezen na spermie.
  2. Samci se shlukují na shromaždištích (lekovištích), na které se samice přicházejí pářit.
  3. Místa na lekovištích, odkud dochází k vokálním projevům samcům, neobsahují žádné jiné zdroje než samotné samce.
  4. Samice se mohou svobodně rozhodnout, kterého samce si vyberou ke kopulaci.

Paradox leku

[editovat | editovat zdroj]

Samice během leku dávají přednost samcům s nejvýraznějšími druhotně pohlavními znaky (např. nejlepším peřím; ze samičího výběru přitom samicím plyne pouze výhoda geneticky kvalitnějších potomků). Během několika málo generací by však mělo díky samičímu výběru dojít k eliminaci genetické variability v druhotných pohlavních znacích, a tím i k setření výhod v jejich další preferenci ze strany samic a expresi ze strany samců. Dlouhodobé přetrvávání tohoto rozmnožovacího systému i variability v genech pro druhotné pohlavní znaky se označuje jako tokaništní paradox.[3][4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lek (animal behaviour) [online]. Britannica. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ FRIEDL, Thomas W.P.; KLUMP, Georg M. Sexual selection in the lek-breeding European treefrog: body size, chorus attendance, random mating and good genes. S. 1141–1154. Animal Behaviour [online]. 2005-11 [cit. 2021-03-20]. Roč. 70, čís. 5, s. 1141–1154. doi:10.1016/j.anbehav.2005.01.017. (anglicky) 
  3. ↑ FLEGR, Jaroslav. Evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1767-3, ISBN 80-200-1767-4. OCLC 505914273 S. 297. 
  4. ↑ MILLER, Christine W; MOORE, Allen J. A potential resolution to the lek paradox through indirect genetic effects. S. 1279–1286. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2007-05-22. Roč. 274, čís. 1615, s. 1279–1286. doi:10.1098/rspb.2006.0413. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Lek (biologie) na Wikimedia Commons