Leonor Finiová | |
---|---|
![]() Leonor Finiová (14. prosince 1936) | |
Narození | 30. srpna 1907 Buenos Aires |
Úmrtí | 18. ledna 1996 (ve věku 88 let) Aubervilliers |
Místo pohřbení | Hřbitov v Saint-Dyé-sur-Loire |
Bydliště | Terst Paříž |
Povolání | malířka, ilustrátorka, kostýmní návrhářka, designérka šperků, autorka, scénografka, rytkyně, designérka, spisovatelka a umělkyně |
Partner(ka) | Max Ernst[1] |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leonor Finiová (30. srpna 1907, Buenos Aires – 18. ledna 1996, Paříž) byla argentinská malířka řazená obvykle k surrealismu. K velkým tématům jejích maleb patří tělo, pohlavní rozdíly, erotika, ale i mytologie. Časté v její tvorbě jsou autoportréty.
Narodila se v Argentině, vyrůstala v italském Terstu, v roce 1931 se přestěhovala do Paříže.[2] Zde se ocitla v širším poli surrealismu (přátelství ji pojilo zejména s Maxem Ernstem a Leonorou Carringtonovou), byť se držela stranou Surrealistické skupiny, neboť jejího vůdce André Bretona považovala za misogyna.[3] Malovala také společně s polsko-francouzskou umělkyní Tanou Kaleyovou.[4]
Ilustrovala okolo padesáti knih, ke známým patří její ilustrace knih markýze de Sada nebo Příběhu O Anne Desclosové. Navrhla kostýmy ke známému snímku Federica Felliniho 8 ½. Měla řadu homosexuálních vztahů.