Lepovkovití | |
---|---|
lepovka jižní (Scytodes thoracica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | pavouci (Araneae) |
Podřád | dvouplicní (Araneomorphae) |
Nadčeleď | Scytodoidea |
Čeleď | lepovkovití (Scytodidae) Blackwall, 1864 |
mapa rozšíření lepovkovitých | |
rody | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lepovkovití (Scytodidae) je čeleď pavouků. Jejich poznávacím znakem je široká kopulovitá hlavohruď a skvrnité vzory na hlavohrudi i zadečku. Mají pouze 6 očí uspořádaných do tří dvojic.
Název čeledi je odvozen od charakteristického způsobu lovu: lepovky svou kořist znehybňují směsí jedu a silně lepkavých vláken, kterou „plivou“ ze vzdálenosti 1–2 cm. Poté následuje ještě kousnutí chelicerami a kořist je před konzumací obalena obvyklými vlákny ze snovacích bradavek.
Žlázy produkující lepivou hmotu, které jsou umístěny v hlavohrudi a ústí na chelicerách, jsou unikátním jevem – u ostatních pavouků se snovací žlázy s podobnou funkcí nacházejí pouze v zadečku.
Do čeledi lepovkovití je řazeno přibližně 230 druhů v pěti rodech[1], její zástupci se vyskytují po celém světě. V ČR byl nalezen jediný druh, lepovka jižní (Scytodes thoracica). Měří obvykle méně než 6 mm a preferuje teplé a suché prostředí. Aktivní je v noci, přes den se ukrývá v pavučinovém zámotku pod kameny.[2]