Leptospira | |
---|---|
Leptospira | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | bakterie (Bacteria) |
Kmen | spirochety (Spirochaetae) |
Třída | Spirochaetes |
Řád | Spirochaetales |
Rod | Leptospira[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leptospira je rod gramnegativních bakterií patřících do kmene spirochét.Tyto bakterie (stejně jako všechny spirochéty) mají spirálovitý tvar a jsou živě pohyblivé. Vyvolávají nemoc zvanou leptospiróza.[2]
Dělení leptospiróz je velmi komplikované. Tradičně se dělí na patogenní druhy (Leptospira interrogans) a na nepatogenní druhy (Leptospira biflexa). Mezi patogenní druhy patří L. icterohaemorrhagiae (původce Weilovy nemoci) a L. grippotyphosa (původce tzv. blaťácké horečky).[2][3]
Kultivace leptospir trvá nejméně týden a provádí se ve speciálním tekutém médiu, které je obohacené např. králičím sérem. Leptospiry jsou aerobní a jako zdroj energie využívají mastné kyseliny. Ve vlhkém a chladném prostředí mohou tyto bakterie přežívat až několik měsíců.[2]
Přirozeným prostředím, ve kterém se vyskytují je stojatá voda, především mělká jezera, rybníky atd. Nalézt je můžeme ale i v bahně.[2]
Leptospiróza je jedna z nejrozšířenějších zoonóz. Leptospirami se můžeme nejčastěji nakazit při koupání v přírodní vodě nebo při napití vody z přírodního zdroje.[2] Leptospiry se do těchto vodních zdrojů dostávají s močí hlodavců a některých domácích zvířat.[3]
VOTAVA, Miroslav a kol. Lékařská mikrobiologie speciální. Brno: Neptun, 2006. 495 s. ISBN 80-902896-6-5. Kapitola 1.18.3 Leptospira, s. 201–203.