Li Jüan-čchao

Li Jüan-čchao
Li Jüan-čchao (2016)
Li Jüan-čchao (2016)
viceprezident Číny
Ve funkci:
14. března 2013 – 17. března 2018
PrezidentSi Ťin-pching
PředchůdceSi Ťin-pching
NástupceWang Čchi-šan
vedoucí organizačního oddělení ústředního výboru Komunistické strany Číny
Ve funkci:
22. října 2007 – 19. listopadu 2012
PředchůdceChe Kuo-čchiang
NástupceČao Le-ťi
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Číny (1978–2018)
Narození20. listopadu 1950 (74 let)
Lien-šuej, Chuaj-an, Ťiang-su, Čína
ChoťGao Jianjin
RodičeLi Gancheng a Lü Jiying
DětiLi Haijin
Alma materVýchodočínská pedagogická univerzita
Univerzita Fu-tan
Pekingská univerzita
Stranická škola ústředního výboru Komunistické strany Číny
Profesepolitik a matematik
Náboženstvíateismus
CommonsLi Yuanchao
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Jüan-čchao (čínsky pchin-jinem Lǐ Yuáncháo, znaky 李源潮‎; * 20. listopadu 1950 Lien-šuej)[1][2] je bývalý čínský politik. V letech 2013–2018 byl viceprezidentem Číny a čestným prezidentem čínské společnosti Červeného kříže. V letech 2007–2012 byl členem sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Číny a vedoucím jejího organizačního oddělení. V letech 2002–2007 působil jako tajemník Komunistické strany Číny v Ťiang-su, nejvyšší představitel oblasti s významným hospodářským rozvojem. V letech 2007–2017 byl po dvě funkční období členem politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny.

Hrál důležitou roli v čínské ekonomické reformě za vlády vůdců Tenga Siao-pchinga a Čchena Jüna.[3]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1950 v Lien-šuej ve městě Chuaj-an Li Kan-čchengovi, funkcionáři komunistické strany a pozdějšímu místostarostovi Šanghaje, a Lü Ťi-jing, komunistické revolucionářce z Šu-jangu. Byl jejich čtvrtým synem a dostal jméno Jüan-čchao podle „kampaně na pomoc Severní Koreji“. Navštěvoval střední školu v Šanghaji, kde maturoval v roce 1966, krátce před kulturní revolucí. Během kulturní revoluce pracoval v Ta-feng, kde vykonával manuální práce.[4]

V roce 1973 byl doporučen ke studiu matematiky na Východočínské pedagogické univerzitě. Poté pracoval jako učitel na střední škole Nan-čchang v Šanghaji a následně jako instruktor na průmyslové odborné škole v Lu-wan. Po obnovení jednotných státních přijímacích zkoušek na vysoké školy byl přijat ke studiu matematiky na univerzitě Fu-tan. V červnu 1978 vstoupil do Komunistické strany Číny. Po ukončení studia v roce 1981 zůstal na univerzitě Fu-tan učit jako lektor.

Formou dálkového studia získal magisterský titul na Pekingské univerzitě pod vedením ekonoma Li I-ninga.

V roce 1998 získal doktorský titul v oboru práva na Stranické škole ústředního výboru Komunistické strany Číny.

V březnu 2019 agentura Agence France-Presse informovala, že 20 odstavců jeho doktorské práce bylo plagiátem práce, kterou napsal Čang Min-keng.[5]

V roce 2001 absolvoval stáž na Harvard Kennedy School na Harvardově univerzitě.[6]

Politbyro

[editovat | editovat zdroj]

Během XVIII. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2012 byl považován za kandidáta na povýšení do stálého výboru politbyra, ale bývalý generální tajemník Ťiang Ce-min mu v tom zabránil, což bylo považováno za velkou porážku Chu Ťin-tchaa. Nadále však působil v 25členném politbyru, do kterého byl poprvé zvolen v roce 2007.[7][8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Li Yuanchao na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 李源潮年谱 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. ↑ 李源潮 [online]. Nová Čína [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu. (čínsky) 
  3. ↑ Li I-ning. The Strategic Choice for China's Prosperity. [s.l.]: [s.n.], 2018. Dostupné online. 
  4. ↑ 中共中央政治局委员、中组部部长、我校66届校友李源潮携夫人重返母校 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (čínsky) 
  5. ↑ Agence France-Presse. Chinese officials plagiarised university theses – including top Xinjiang official Chen Quanguo [online]. Hong Kong Free Press, 2019-03-08 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Li Yuanchao 李源潮 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné v archivu. 
  7. ↑ LI, Cheng. Rule of the Princelings [online]. 2013-02-10 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Benjamin Kang Lim; RUWITCH, John. China's Xi flexes muscle, chooses reformist VP: sources [online]. Peking: Reuters, 2013-03-11 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
Viceprezidenti Čínské lidové republiky
Ču Te (1954–1959) • Sung Čching-ling (1959–1975) a Tung Pi-wu (1959–1975) • úřad zrušen (1975–1983) • Ulanfu (1983–1988) • Wang Čen (1988–1993) • Žung I-žen (1993–1998) • Chu Ťin-tchao (1998–2003) • Ceng Čching-chung (2003–2008) • Si Ťin-pching (2008–2013) • Li Jüan-čchao (2013–2018) • Wang Čchi-šan (2018–2023) • Chan Čeng (2023– )
Člen vedení Komunistické strany Číny
Vedoucí organizačního oddělení ústředního výboru Komunistické strany Číny
vedoucí
Čang Kuo-tchao (1921–1923) • Mao Ce-tung (1924–1925) • Čchen Tu-siou (1925–1927) • Čang Kuo-tchao (1927) • Li Wej-chan (1927) • Luo I-nung (1927–1928) • Čou En-laj (1928–1930) • Siang Jing (úřadující, 1928– ) • Siang Čung-fa (1930) • Čou En-laj (1930) • Li Li-san (1930) • Čou En-laj (1930–1931) • Kchang Šeng (1931) • Li Ču-šeng (1931) • Kchang Šeng (1931–1932) • Chuang Li (1932) • Kchung Jüan (1932–1933) • Žen Pi-š’ (1933) • Li Wej-chan (1933–1935) • Čou En-laj (1935) • Li Wej-chan (1935–1936) • Čang Wen-tchien (1936) • Kuo Chung-tchao (1936–1937) • Čchin Pang-sien (1937) • Čchen Jün (1937–1944) • Pcheng Čen (1943–1953) • Žao Šu-š’ (1953–1954) • Teng Siao-pching (1954–1956) • An C’-wen (1956–1966) • Nie Ťi-feng (1966– ) • Ču Kuang (1966/67) • Jang Š’-žung ( –1967) • Kuo Jü-feng (1967–1973) • Kuo Jü-feng (1973–1977) • Chu Jao-pang (1977–1978) • Sung Žen-čchiung (1978–1983) • Čchen Jie-pching (1983–1984) • Čchiao Š’ (1984–1985) • Wej Ťien-sing (1985–1987) • Sung Pching (1987–1989) • Lü Feng (1989–1994) • Čang Čchüan-ťing (1994–1999) • Ceng Čching-chung (1999–2002) • Che Kuo-čchiang (2002–2007) • Li Jüan-čchao (2007–2012) • Čao Le-ťi (2012–2017) • Čchen Si (2017–2023) • Li Kan-ťie (2023– )
17. sekretariát ÚV KS Číny (říjen 2007 – listopad 2012)
tajemníci sekretariátu
16. sekretariát ← • → 18. sekretariát
17. politbyro ÚV KS Číny (říjen 2007 – listopad 2012)
členové politbyra
stálý výbor
16. politbyro ← • → 18. politbyro
18. politbyro ÚV KS Číny (listopad 2012 – říjen 2017)
členové politbyra
stálý výbor
17. politbyro ← • → 19. politbyro
Představitelé Ťiang-su po roce 1952
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Kche Čching-š’ (1952–1954) • Ťiang Wej-čching (1954–1967) • Sü Š’-jou (1970–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1983) • Chan Pchej-sin (1983–1989) • Šen Ta-žen (1989–1993) • Čchen Chuan-jou (1993–2000) • Chuej Liang-jü (2000–2002) • Li Jüan-čchao (2002–2007) • Liang Pao-chua (2007–2010) • Luo Č’-ťün (2010–2016) • Li Čchiang (2016–2017) • Lou Čchin-ťien (2017–2021) • Wu Čeng-lung (2021–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Sü Ťia-tchun (1979–1983) • Čchu Ťiang (1983–1988) • Chan Pchej-sin (1988–1993) • Šen Ta-žen (1993–1998) • Čchen Chuan-jou (1998–2003) • Li Jüan-čchao (2003–2007) • Wang Šou-tching (2007–2008) • Liang Pao-chua (2008–2011) • Luo Č’-ťün (2011–2017) • Li Čchiang (2017–2018) • Lou Čchin-ťien (2018–2022) • Wu Čeng-lung (2022–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )
guvernéři
Tchan Čen-lin (1952–1955) • Chuej Jü-jü (1955–1967) • Sü Š’-jou (1968–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1982) • Chan Pchej-sin (1982–1983) • Ku Siou-lien (1983–1989) • Čchen Chuan-jou (1989–1994) • Čeng S’-lin (1994–1998) • Ťi Jün-š’ (1998–2002) • Liang Pao-chua (2002–2008) • Luo Č’-ťün (2008–2010) • Li Süe-jung (2010–2015) • Š’ Tchaj-feng (2015–2017) • Wu Čeng-lung (2017–2021) • Sü Kchun-lin (2021– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Ťiang Wej-čching (1955–1967) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1980) • Pao Chou-čchang (1980–1983) • Čchien Čung-chan (1983–1989) • Sun Chan (1989–1998) • Cchao Kche-ming (1998–2003) • Sü Čung-lin (2003–2007) • Čang Lien-čen (2007–2017) • Ťiang Ting-č’ (2017–2018) • Chuang Li-sin (2018–2022) • Čang I-čen (2022– )