Libuše Šafránková, provdaná Abrhámová (7. června1953Brno – 9. června2021Praha) byla česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka herce Josefa Abrháma a starší sestra herečky Miroslavy Šafránkové.[1] Jednalo se o herečku, pro niž byl charakteristický jemný dívčí vzhled i kultivovaný herecký projev. Účinkovala dohromady ve více než 150 filmech a televizních seriálech, v nichž se představila v komediálních i vážnějších rolích. Nezapomenutelnou roli Barunky ztvárnila v televizním filmu Antonína MoskalykaBabička. Největší popularity v tuzemsku i v zahraničí ale dosáhla jako Popelka z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku. Mezi její další známé filmy patří Brácha za všechny peníze, Můj brácha má prima bráchu, Princ a Večernice, Třetí princ, Vesničko má středisková nebo Báječná léta pod psa. Po boku své mladší sestry Miroslavy si zahrála ve filmu Malá mořská víla a nezapomenutelné role ztvárnila s manželem Josefem Abrhámem ve snímcích Vrchní, prchni, Svatební cesta do Jiljí, Dokonalý muž, dokonalá žena,Play Strindberg, Všichni moji blízcí nebo Restaurace u prince.
Šafránková se řadí mezi nejvýznamnější české herečky v dějinách soudobého filmu a divadla. V roce 1996 obdržela Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli v oscarovém filmu Kolja. V roce 2008 vyhrála anketu České televize „Hvězda mého srdce“ o nejoblíbenějšího herce a herečku. V roce 2015 jí prezident republiky udělil medaili Za zásluhy I. stupně.
Narodila se 7. června 1953 v Brně. Dětství a školní léta prožila nejprve v obci Synalov poblíž Lomnice[2][3], odkud pocházeli prarodiče z otcovy strany, a poté ve Šlapanicích u Brna.[4] Její otec Miroslav Šafránek (1927–1984) tam působil jako učitel hudby, kapelník místní dechovky, kostelní varhaník a hudební doprovod v ochotnickém divadle. Matka Libuše Šafránková, rozená Hrubanová (1932–2008), po které nesla herečka jméno, učívala na oděvní průmyslovce.[5][6]
V dětství chodila do dramatického kroužku, hrála v ochotnickém divadle a účastnila se různých recitačních soutěží a mnohé z nich vyhrávala.[7] V roce 1971 absolvovala dramatické oddělení brněnské Státní konzervatoře, od druhého ročníku hostovala[8] a v letech 1970–1971 byla v angažmá Státního divadla v Brně.[9] První velkou hereckou příležitost dostala na scéně činohry Mahenova divadla v roli Shakespearovy Julie.[10]
Následně se přestěhovala do Prahy a působila v KrejčověDivadle Za branou (1971–1972),[11] po jeho násilném uzavření se stala členkou Činoherního klubu (1972–1990), kde vystupovala ve většině tamních inscenací mimo jiné jako Nina Zarečná v Krejčově inscenaci Racka nebo Colombina v Menzelově komedii Tři v tom. Zde se seznámila s hercem Josefem Abrhámem, který se po rozchodu s Naďou Urbánkovou stal roku 1976 jejím manželem. Svatba se konala na Karlštejně. V roce 1977 se jim narodil syn Josef.
V letech 1992–1994 byla členkou činohry Národního divadla,[9] ale po dvou sezonách se vrátila do Činoherního klubu, který však pro neshody záhy definitivně opustila.[8]
Syn Josef se stal režisérem a má 5 dětí – s první manželkou (Denisa Grimmová, režisérka) syny Josefa (* 2006) a Antonína (* 2009) a s druhou manželkou Ľudmilou dceru Lauru, syna Benjamina a dceru Lylli Myriam (* 2022).
V roce 2014 podstoupila Šafránková náročnou operaci, při které jí byl odstraněn nádor plíce spolu s částí plicního laloku. Dne 7. června 2021, v den svých 68. narozenin, podle deníku Blesk byla na lékařském zákroku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde o dva dny později zemřela.[12][13][14][15][16][17] Dne 25. června proběhlo veřejné rozloučení v kostele sv. Anežky v Praze na Spořilově a následně 2. července zádušní mše a uložení na hřbitově v rodných Šlapanicích.[18]
Během svého života hrála ve více než 150 filmech a televizních seriálech[19], z nichž např. Kolja získal Oscara a Obecná škola na něj byla nominována.[20] Mezi nejvýznačnější role se řadí Barunka v adaptaci knižní klasiky Babička (1971), Popelka v koprodukční pohádce Tři oříšky pro Popelku (1973), Vránová v komedii Vrchní, prchni (1980), Součková ve Svěrákově Obecné škole (1991), zpěvačka Klára ve filmu Kolja (1996), Kvídova matka v komedii Báječná léta pod psa (1997) a Petrova babička ve snímku Jak jsme hráli čáru (2014).[20]
↑ Změny na hrobě Popelky Libuše Šafránkové (†68): Tajemství jejího náhrobku! Co tam vysekal kameník?. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online.
↑Libuše šafránková v obci Synalov při natáčení svého medailonu [online]. [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
↑Neobyčejné životy – Libuše Šafránková [online]. Praha 2013: Česká televize [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
↑Významné osobnosti [online]. Město Šlapanice [cit. 2021-06-14]. Kapitola Libuše Šafránková. Dostupné online.
↑SOUKUPOVÁ, Jana. Krásná Popelka prožila dětství ve Šlapanicích. A místní na ni vzpomínají. iDNES.cz [online]. 2014-06-24 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online.
↑ Tajemná úmrtí v rodině Libušky Šafránkové (†68): Z rodiny zůstala už jen sestra Miroslava (62)!. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-06-09 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.
↑ abKUBIŠTOVÁ, Dominika (dok); ČTK. Tři oříšky pro Popelku, Kolja nebo Báječná léta pod psa. Sedm zásadních rolí Libuše Šafránkové. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-10 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.
Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN80-901103-0-4. S. 932.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN80-902586-9-7. S. 627–628.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 681.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN80-7185-247-3. S. 242.