Lichtenštejnský palác na Bankgasse ve Vídni | |
---|---|
Lichtenštejnský palác na Bankgasse ve Vídni (od Burgtheateru, Bankgasse-Löwelstraße) | |
Základní informace | |
Sloh | Vrcholné baroko |
Architekti | Domenico Martinelli, Enrico Zuccalli |
Materiál | kámen |
Stavebník | Dominik Ondřej I. z Kounic |
Další majitelé | Lichtenštejnové |
Současný majitel | Lichtenštejnové |
Poloha | |
Adresa | Bankgasse 9, Vnitřní město, Rakousko |
Ulice | Bankgasse |
Souřadnice | 48°12′35,64″ s. š., 16°21′45,36″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 30568 |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lichtenštejnský palác na vídeňské Bankgasee je majorátní městský paláce patřící knížecímu rodu Lichtenštejnů. Nachází se ve vídeňském městském okrese Vnitřní Město mezi náměstím Minoritenplatz, Abraham-und-Sancta-Clara-Gasse a Bankgasse, kam je situováno hlavní průčelí. Budova je považována za první stavbu vrcholného baroka ve Vídni a je stále ve vlastnictví knížecí rodiny. V roce 2009 prošel celkovou rekonstrukcí.
Palác začal stavět v roce 1691 Dominik Ondřej I. z Kounic (1654-1705) pod vedením Domenika Martinelliho podle projektů Enrica Zuccalliho. Kamenické práce provedli Vídeňan Michael Khöll a kaisersteinbruchští mistři Ambrosius Ferreti, Giovanni Battista Passerini a Martin Trumler.
Kníže Hans Adam I. z Lichtenštejna koupil rozestavěný palác v roce 1694 s úmyslem postavit dům pro sídlo rodu. Stavbu dokončili Gabriele di Gabrieli a Domenico Martinelli v roce 1711. V hlavním průčelí do Bankgasse vybudoval Martinelli monumentální barokní portál; průčelí do Minoritenplatzu a schodiště provedl společně s Johannem Lucasem von Hildebrandt. Sochařská výzdoba průčelí, atika a vnitřních prostory jsou dílem Giovanni Giulianiho, štukovou výzdobu vytvořil Santino Bussi. Hlavní schodiště z kaisersteinského mramoru provedli v roce 1699 Michael Kholl a Wolfgang Steinböck.
Až do roku 1806 byla v domě umístěna lichtenštejnská obrazová galerie, potom si dům pronajali arcivévodové Jan a Ludvík. Později zde sídlila ruská ambasáda.
Kníže Alois II. nechal v letech 1836 až 1847 přestavět interiéry (Carl Leistler a Michael Thonet). Náklady oprav dosáhly 11 milionů rakousko-uherských zlatých.
V roce 2004 byla knížecí obrazárna přemístěna do rekonstruovaného lichtenštejnského zahradního paláce v Rossau a byla zahájena celková rekonstrukce budovy, kdy bude mj. vybudován třípatrový depozitář pod nádvořím paláce. V budoucnosti má být v paláci umístěna expozice biedermeieru z knížecích sbírek. Otevření objektu pro veřejnost se předpokládá roku 2012.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stadtpalais Liechtenstein na německé Wikipedii.