Lidice | |
---|---|
Nové Lidice, radnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kladno |
Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′37″ s. š., 14°11′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 566 (2024)[1] |
Rozloha | 4,75 km²[2] |
Katastrální území | Lidice |
Nadmořská výška | 343 m n. m. |
PSČ | 273 54 |
Počet domů | 197 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | 10. června 1942 161 273 54 Lidice lidice@volny.cz |
Starostka | Veronika Kellerová |
Oficiální web: www | |
Lidice | |
Další údaje | |
Kód obce | 532584 |
Kód části obce | 83704 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lidice (německy Liditz) jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády. Po válce byl na místě starých Lidic zřízen památník obětem s muzeem připomínající tuto tragédii a obec obnovena o několik set metrů dále. Žije zde 566[1] obyvatel.
Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století.
Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.[4]
Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí nazývaných heydrichiáda vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, podezření na spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši. Lidickou tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen, 88 dětí.[5] Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.[6]
Obec byla zrušena a její katastr připojen rozhodnutím ministerstva vnitra ze 6. července 1942 nejprve k sousední Hřebči, avšak 6. srpna 1942 ministerstvo vnitra vydalo nové rozhodnutí, jímž území obce Lidice připojilo k Buštěhradu.
Po druhé světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Kladno | Buštěhrad | Zájezd | ||
Hřebeč | Makotřasy | |||
Lidice | ||||
Dolany | Hostouň | Středokluky, Běloky |