Liou Cung-jüan | |
---|---|
Narození | 773 Čchang-an |
Úmrtí | 819 (ve věku 45–46 let) Liou-čou |
Místo pohřbení | Wannian |
Povolání | básník, spisovatel, kaligraf a politik |
Choť | Jang Š’[1] |
Děti | Liou Nu[1] Liou Fo-pi[1] Liou Kao[1] |
Rodiče | Liou Čen[1] |
Rod | Liu clan of Hedong |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Liou Cung-jüan (čínsky pchin-jinem Liǔ Zōngyuán, znaky 柳宗元; 773 – 28. listopadu 819) byl čínský spisovatel, psal básně i prózu. Jeho hlavním dílem byla sbírka lyrických esejů Osm záznamů z Jung-čou (Jung-čou pa-ťi). Snažil se, spolu se svým přítelem Chan Jüem, psát prózu novým stylem, mnohem méně sešněrovaným formálními pravidly, jež měla čínská próza klasická zvaná pchien-wen, jejíž formální pravidla byla podobná klasické poezii.[2] Byl zároveň vysokým vládním úředníkem, byť u dvora císaře Šun-cunga, zejména po pádu svého ochránce, ministra Wang Šu-wena, nebyl příliš populární a byl často posílán do vzdálených zaostalých krajů, které ho nicméně svou drsnou krajinou i životem inspirovaly k literární tvorbě, ať už satirické próze, či melancholické přírodní poezii.[3] V jeho filozofických esejích lze nalézt stopy ateismu. Vzorem mu byl především taoista Čuang-c’.[4]