Lipnice roční

Jak číst taxoboxLipnice roční
alternativní popis obrázku chybí
Lipnice roční (Poa annua)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
Rodlipnice (Poa)
Binomické jméno
Poa annua
Linné, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení lipnice roční

Lipnice roční (Poa annua) je drobná, trsnatě rostoucí tráva, jeden z více než 15 druhů rodu lipnice vyrůstajících v české přírodě. Druh pochází z Evropy a přilehlých oblastí Asie a postupně se rozšířil téměř do celého světa, dnes je považován za kosmopolitní plevel. V České republice roste tato skromná rostlina na celém území, od nížin až vysoko do hor.

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Nenáročný druh upřednostňující vlhké půdy, které jsou humózní a dobře zásobené dusíkem i ostatními živinami a mají vyšší obsah jílu. Roste i na stinných místech na polích, loukách, v zahradách, příkopech i na rumištích. Díky poléhavému trsu dobře snáší sešlapávání, a proto bývá častá na hřištích, roste v dlážděných chodnících, na dvorech i podél cest, vyskytuje se na zavlažovaných půdách a ve sklenících. Protože snáší zastínění, bývá součástí i hustých porostů obilovin.

Na polích obvykle roste na zamokřených místech, kde vytváří i značně husté porosty. Naopak za sucha předčasně ukončuje svůj vývoj a odumírá. Pro svou odolnost bývá ve vlhkých oblastech součástí travních směsí pro zahrady a parky. Kvete od jara do podzimu. Lipnice roční je variabilní druh a její vzhled i vytrvalost jsou závislé na stanovištích. Někdy v travnatých porostech vytváří široce trsnaté rostliny kvetoucí až druhým rokem. Na jiných místech vyrostou jednoleté rostliny, které jsou schopné pomocí semen utvořit několik generací do roka.[2][3][4][5]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá, nevýběžkatá, trsnatá tráva se stébly vysokými jen 5 až 25 cm a jemnými svazčitými kořeny. Stébla s jedním nebo dvěma kolénky jsou zploštělá, lysá a bývají vystoupavá nebo vytvářejí poléhavé, nepravidelné kruhy; poléhavá stébla mohou z kolének zakořenit. Četné bazální větvení stébla je intravaginální.

Listové čepele jsou světle až tmavě zelené, ploché, kýlnaté, měkké, až 15 cm dlouhé a 5 mm široké, na vrcholu zašpičatělé a po okraji slabě drsné. Pochvy listů jsou hladké, kýlnaté a slabě zploštělé, krátký jazýček je uťatý a ouška chybějí.

Květenství je jehlancovitá, 3 až 10 cm dlouhá, zřetelně zploštělá a mnohdy jednostranná lata s hladkými, kolmo z vřetene vyrůstajícími větévkami; spodní větévky se ohýbají. Vejčité, zelené klásky, vyrůstající na větévkách po třech až deseti, mívají tři až pět kvítků. Plevy jsou nestejné, spodní kratší je jednožilná, horní delší třížilná. Pluchy bez osin jsou vejčité, po okrajích blanité a u báze mívají chomáček měkkých chlupů. Ploidie druhu je 2n = 28.

Obilky obalené v rýhované pluše s blanitým okrajem jsou hnědé, slabě tříhranné, asi 1,5 mm dlouhé a 0,5 mm široké. Nejčastěji ve zralosti vypadávají do těsné blízkosti rostliny a dále se rozšiřují větrem, povrchovou vodou nebo jsou roznášeny zvířaty.[2][3][4][5][6]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se rozmnožuje pouze generativně semeny (obilkami). Kvete po velmi dlouhou dobu, obvykle od března do listopadu, na jedné rostlině postupně dozraje okolo 500 obilek s velmi krátkou dobou dormance. Vzcházejí brzy po vysemenění, nejlépe z povrchu půdy nebo jen z hloubky několika centimetrů. Životnost obilek hluboko v půdě je krátká.[2][3][4][7]


Význam

[editovat | editovat zdroj]

Lipnice roční je málo škodícím plevelem v okopaninách i obilninách; dá se snadno potlačit správnou péčí o půdu a střídáním plodin. V pěstěných okrasných trávnících je mnohem nepříjemnější: rychle se šíří a způsobuje celkovou degradaci trávníků, neboť v době sucha zasychá a zanechává po sobě nevzhledná holá místa.

Naproti tomu je vítanou součástí sečených trávníků a pastvin, vyniká velmi rychlým vývojem a za ideálních podmínek vytvoří i tři generace do roka. Přes svůj nepatrný vzrůst je tento druh vhodnou rostlinou pro pastvu, dobytek ho rád požírá.[3][5][7][8]

  • Odnožující rostlina
    Odnožující rostlina
  • Květenství
    Květenství
  • Pochvy s jazýčky
    Pochvy s jazýčky
  • Klásek s kvítky
    Klásek s kvítky

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Lipnice roční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.12.2009 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Herba, Atlas plevelů: Lipnice roční [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c MIKULKA, Jan; SLAVÍKOVÁ, Lucie. Ohrožené, invazní a rezistentní plevele: Lipnice roční [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 2009 [cit. 2016-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-03. 
  5. ↑ a b c JURSÍK, Miroslav; HOLEC, Josef; SOUKUP, Josef. Biologie a regulace významných plevelů ČR: Lipnice roční [online]. Výzkumný ústav cukrovarnický, a. s. Praha, 01.2008 [cit. 2016-02-03]. S. 16–18. Dostupné online. 
  6. ↑ ZHU, Guanghua; LIU, Liang; SØRENG, Robert J. et al. Flora of China: Poa annua [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Lipnice roční, s. 256–257. 
  8. ↑ Kapesní atlas trav: Lipnice roční [online]. Agrostis Trávníky, s. r. o., Rousínov u Vyškova [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]