Litschau

Litschau
Hrad v Litschau
znak
Poloha
Souřadnice	48°56′36″ s. š., 15°2′44″ v. d.
Nadmořská výška	531 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Gmünd
Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	81,1 km²
Počet obyvatel	2 106 (2024)
Hustota zalidnění	26 obyv./km²
Správa
Status	město
Oficiální web	www.litschau.at
E-mail	[e-mail]
Telefonní předvolba	02865
PSČ	3874
Označení vozidel	GD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litschau (česky Ličov nebo Líčov^[1]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2024 zde žilo 2106 obyvatel.^[2]

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.^[3] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2024):^[2]

• Gopprechts (154)
• Hörmanns bei Litschau (91)
• Josefsthal (0)
• Litschau (1282)
• Loimanns (134)
• Reichenbach (39)
• Reitzenschlag (134)
• Saaß (48)
• Schandachen (79)
• Schlag (68)
• Schönau bei Litschau (77)

Historie

Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet. První písemná zmínka o Litschau jako městu je z roku 1386.^[4]

V 16. století začali velkostatkáři města a vedení města mít možnost přístupu k průmyslům, které byly dříve pod buržoazní nadvládou. Bylo zde vybudováno komerční výrobní centrum na úpatí Litschauer Burgberg. Rybník (původně zvaný Mühlteich, později Herrenteich a v současnosti Herrensee) vytvořili čeští rybníkáři za účelem zajištění provozu nového mlýna. Ke mlýnu přibyl i nově vybudovaný pivovar. Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1900 byla dolnorakouskými státními drahami uvedena do provozu waldviertelská úzkorozchodná trať z Gmündu do Litschau. Pravidelná osobní doprava však byla ukončena v roce 1986. V roce 2024 zde jezdil pravidelný turistický nostalgický spoj.

V roce 1969 byly k Litschau přičleněny původně samostatné obce Gopprechts, Loimanns, Reichenbach a Schönau u Litschau. V roce 1972 následovalo připojení obcí Hörmanns, Reitzenschlag, Schandachen a Schlag.^[5]

V roce 1971 mělo město 3230 obyvatel. Počet obyvatel v posledních desetiletích klesá.

Politika

Starostové

• 1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)^[6]
• od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Významní rodáci

• Kaspar Schrammel (1811–1895), hudebník a skladatel
• Willy Hengl (1927–1997), malíř a fotograf

Galerie

• 
  Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
• 
  Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae^[7]
• 
  Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
• 
  Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
• 
  Více než stoletá réva na nádraží
• 
  Přechod Schlag – Staňkov
• 
  Litschau zámek pohled zespodu - rok 2022
• 
  Litschau zámek - rok 2022
• 
  Litschau rybník Hereensee - rok 2022

Panské jezero u Litschau

Odkazy

Reference

1. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
2. Startseite. STATISTIK AUSTRIA [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (německy) 
3. BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
4. Die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Niederösterreich nördlich der Donau.. Wien: [s.n.], 1990. 
5. Gemeindeänderungen ab 1945 [online]. Rakouský statistický úřad [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. 
6. Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
7. VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura

• BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
• VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

Waldviertelská železnice

Externí odkazy

• http://www.litschau.at

Autoritní data	NKC: ge888755 GND: 4099707-8 MBAREA: 82503c56-1717-4377-86d3-f125e8974cfb VIAF: 242115740 WorldCat Entities: E39PCjJqjQMwdc8TGyjcTP43w3

Portály: Rakousko