Littorio | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | bitevní loď |
Třída | Littorio/Vittorio Veneto |
Zahájení stavby | 1934 |
Spuštěna na vodu | 22. srpna 1938 |
Uvedena do služby | 6. května 1940 |
Osud | vyřazena 1948 |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 41 167 tn (standardní) 45 752 tn (plný) |
Délka | 237,76 m |
Šířka | 32,92 m |
Pohon | 8 kotlů Yarrow 4 turbínová soustrojí Bellezo 4 šrouby 139 561 hp |
Rychlost | 30 uzlů |
Dosah | 1770 nám. mil při 30 uzlech |
Posádka | 1830 |
Pancíř | boky až 350 mm čela věží 350 mm boky věží 200 mm můstek 260 mm muniční sklady 162 mm pohon 110 mm |
Výzbroj | 9× 381 mm (3×3) 12× 152 mm (4×3) 12× 90 mm 20× 37 mm 16× 20 mm |
Letadla | 3 |
Littorio (později Italia) byla bitevní loď, kterou používala Regia Marina za druhé světové války. Loď patřila do první dvojice bitevních lodí třídy Littorio/Vittorio Veneto[p 1]. Jednalo se o elegantní, dobře pancéřovanou a silně vyzbrojenou loď. Littorio také byla první italská válečná loď vybavená radarem, který byl namontován v září 1941. Během války byla protiletadlová výzbroj lodi posílena o dalších 12 kusů 20mm kanónů.
Stavba byla zahájena v roce 1934 v loděnicích v Janově. Loď byla dokončena v roce 1940 a mohla se tak brzy zapojit do válečných operací. Littorio byl těžce poškozen 11. listopadu 1940 při náletu na Tarent. Tehdy ho zasáhla tři letecká torpéda ráže 457 mm a loď byla opravována až do dubna 1941. V prosinci 1941 loď bojovala v První bitvě u Syrty a v březnu 1942 také v Druhé bitvě u Syrty. O tři měsíce později Littorio pronásledoval spojenecké síly, kryjící konvojovou Operaci Vigorous. Po italské kapitulaci loď dostala jméno Italia. Když loď společně se sesterskými plavidly Vittorio Veneto a Roma pluly na Maltu k internaci, těžce ji poškodila německá kluzáková puma Fritz X (Romu zasáhly a potopily pumy dvě). Loď přečkala válku a v roce 1947 byla předána USA. V 50. letech byla sešrotována.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian battleship Littorio na anglické Wikipedii.