Lnice květel | |
---|---|
Lnice květel (Linaria vulgaris) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
Rod | lnice (Linaria) |
Binomické jméno | |
Linaria vulgaris (L.) Mill., 1768 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lnice květel (Linaria vulgaris Mill.) je hojně rozšířená vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae),[1] v dřívějších taxonomických systémech před nástupem fylogenetiky řazená do čeledi krtičníkovité.[2] V české květeně má status dávno zdomácnělého archeofytu.
Je to až půl metru vysoká, zpravidla nevětvená bylina, s plazivým oddenkem a hustým hroznovitým květenstvím. Květy jsou nápadné až 1 cm[3] dlouhou ostruhou, jejich koruna má světle žlutou a patro dolního pysku oranžovou barvu. Květy měří bez ostruhy 16–22 mm a rozkvétají od června do září.
Celokrajné listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovitě kopinaté.[4] Plodem je dvoupouzdrá vejčitá tobolka s velkým množstvím široce křídlatých semen (až 32 000 na rostlinu).[5]
Roste hojně až obecně na polích, suchých úhorech, mezích, pasekách, podél cest či na různých ruderálních stanovištích, od nížin do podhůří.[4] Má v oblibě kypré, kamenité nebo písčité půdy a teplejší, výslunná stanoviště.[5] Její květy jsou opylovány čmeláky.[5]
Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu kromě nejsevernějších okrajů a západní Asii.[6]
Jedná se o starou léčivou rostlinu obsahující flavonoidy a organické kyseliny, díky nimž působí projímavě a močopudně. V přírodní medicíně se však už prakticky nepoužívá.[3]