Lněnka

Jak číst taxoboxLněnka
alternativní popis obrázku chybí
Lněnka lnolistá (Thesium linophyllon)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádsantálotvaré (Santales)
Čeleďsantálovité (Santalaceae)
Rodlněnka (Thesium)
L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lněnka (Thesium) je rod s asi 345 druhy poloparazitických vytrvalých nebo jednoletých rostlin. Tyto převážně nenápadné, drobnější rostliny vyrůstají, vyjma arktických končin, více či méně po celém světě. V České republice se vyskytuje 8 druhů a v celé Evropě 26 s mnoha poddruhy.[1][2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Lněnky jsou nevysoké vytrvalé rostliny nebo méně často jednoletky. Většinou z jejich dřevnatého oddenku vyrůstají v hustém trsu nazelenalé, vzpřímené nebo poléhavé lodyhy se střídavými přisedlými listy které jsou kopinaté až čárkovité a na konci zašpičatělé, mívají 1 až 3 žilky. Poměrně drobné, pětičetné nebo čtyřčetné, pravidelné, oboupohlavné květy jsou seskupeny do květenství hrozen nebo lata, až na výjimky se pod květen nachází listen a dva listence. Nerozlišené zvonkovité nebo nálevkovité trvalé okvětí je vytvořeno pěti nebo čtyřmi částečně srostlými okvětními lístky na koncích často zašpičatělými, z vnější strany jsou nazelenalé nebo nažloutlé a z vnitřní bělavé. V květu je pět nebo jen čtyři tyčinky s volnými nitkami nesoucími intorzní vejčité nebo elipsoidní prašníky. Jednopouzdry spodní semeník vzniklý srůstem tří plodolistů má jednu čnělku s paličkovitou nebo třílaločnou bliznou. Květy s nektarovými žlázkami jsou opylovány hmyzem nebo dochází k samoopylení. Podlouhlé plody jsou nazývány oříšky nebo nažkami bez chmýří, jsou v horní části pokryty suchými zbytky okvětí.[3][4][5]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Lněnky se rozmnožují plazivými výběžky oddenků nebo semeny. Ze semene roste nová rostlinka pomalu, nejprve vypustí svůj hlavní kořínek a z něj teprve vypučí vláskovité kořínky hledající vhodný kořen rostliny k parazitování, může to být travina, jiná bylina nebo i stálezelené keře nebo stromy, jednotlivé druhy lněnky převážně nejsou úzce vázány na specifickou rostlinu. Po nalezení vyhovujícího kořene vroste přes tzv. haustoria do jeho xylému a odčerpává z něho minerální látky a vodu. Nenalezne-li vhodného hostitele, lněnka většinou chřadne a zahyne, nebo roste ale není schopná vykvést.[6]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

V České republice roste lněnka v 8 druzích:

Jednotlivé druhy vyrůstají většinou jen na několika málo místech a v malých počtech kvetoucích jedinců. Jsou proto v posledním „Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky“ z roku 2012 zařazeny mezi:

  • kriticky ohrožené druhy (C1) – lněnka bezlistenná, lněnka Dollinerova, lněnka rolní a lněnka zobánkatá,
  • silně ohrožené druhy (C2) – lněnka bavorská a lněnka pyrenejská,
  • ohrožené druhy (C3) – lněnka alpská a lněnka lnolistá.[7][8]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 12: Thesium [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 01.08.2012 [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Flora Europaea: Thesium [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Atlas rostlin: Lněnka [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2013-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-06. 
  4. ↑ Flora of China: Thesium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Thesium [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 01.07.1998 [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. (švédsky) 
  6. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Lněnka [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-02-27]. S. 13–14. Dostupné online. 
  7. ↑ BioLib.cz – Thesium (lněnka) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ DANIHELKA, Jiří; Chrtek Jindřich; Kaplan Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811, Botanický ústav, AV ČR, Průhonice. Preslia [online]. 2012 [cit. 27.02.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]