Loteae

Jak číst taxoboxLoteae
alternativní popis obrázku chybí
Úročník Anthyllis alpestris
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusLoteae
DC., 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loteae je tribus (seskupení rodů) čeledi bobovité dvouděložných rostlin. Zahrnuje téměř 300 druhů ve 22 rodech a je rozšířen zejména v mírném pásu severní polokoule. Jsou to byliny až keře se složenými listy a motýlovitými květy v okolících nebo hlávkách. Některé druhy mají význam jako pícniny, v menší míře i v medicíně nebo se pěstují jako okrasné rostliny. V české přírodě je zastoupeno celkem 7 rodů, mezi běžnější druhy náleží štírovník růžkatý, čičorečka pestrá a úročník bolhoj.

Štírovník Lotus maculatus

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zástupci tribu Loteae jsou byliny, polokeře nebo keře. Listy jsou lichozpeřené nebo dlanitě složené, složené ze 3 až mnoha lístků (pouze výjimečně z 1 nebo 2 lístků). Lístky jsou vždy celokrajné. Palisty jsou volné nebo přirostlé k bázi řapíku. Květy jsou uspořádány v úžlabních okolících nebo hlávkách, u některých zástupců redukovaných na jediný květ. Kalich je zvonkovitý nebo trubkovitý. Pavéza je nehetnatá nebo se k bázi postupně zužuje. Tyčinek je 10, s jednou tyčinkou volnou nebo srůstající s ostatními. Plody nejčastěji pukají 2 chlopněmi nebo jsou nepukavé či se rozpadají na jednosemenné díly.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Tribus Loteae zahrnuje 22 rodů a asi 282 druhů. Největší rody jsou štírovník (Lotus, 125 druhů) a podkovka (Hippocrepis, 34 druhů). Většina rodů tohoto tribu obsahuje jen 1 nebo několik druhů. Tribus Loteae je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule. Centrum druhové diverzity je ve Středomoří a navazující jihozápadní Asii.[1][2]

V květeně České republiky je tribus Loteae zastoupen celkem 7 rody. Vyskytují se zde 4 druhy štírovníku (Lotus) a 2 druhy bílojetele (Dorycnium). Zbývající rody jsou zastoupeny vždy jediným druhem: úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), čičorečka pestrá (Securigera varia), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) a podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa). Některé další rody a druhy jsou k nám vzácně zavlékány, zejména ze Středomoří.[3]

V evropské květeně jsou mimo dalších zástupců již zmíněných rodů vyskytují 4 druhy ptačí nohy (Ornithopus), 2 druhy štírovky (Scorpiurus) a dále Dorycnopsis gerardii, Hammatolobium lotoides, Hymenocarpos circinnatus a Tripodion tetraphyllum. Všechny tyto druhy mimo dvou druhů ptačí nohy jsou vázány svým výskytem výhradně na Středomoří.

Rod Antopetitia je vázaný na hory tropické Afriky, monotypický rod Kebirita se vyskytuje v severozápadní saharské Africe. Rody Podolotus a Pseudolotus jsou rozšířeny v oblasti od jihozápadní Asie po Pákistán a Indii. V Severní Americe se vyskytují rody Acmispon, Hosackia, Ottleya a Syrmatium. Rod Hosackia přesahuje i do Střední Ameriky. Acmispon wrangelianus je endemit Chile, ptačí noha Ornithopus micranthus se vyskytuje v Argentině, jižní Brazílii a Uruguayi.[2][4]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy mají význam jako pícniny či zelené hnojení, zejména úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), čičorečka pestrá (Securigera varia) aj. Listy a lusky štírovky Scorpiurus vermiculatus jsou jedlé, podobně jako lusky a hlízy ledence nachového (Tetragonolobus purpureus). Některé druhy mají význam v medicíně, např. úročník bolhoj.[2]

Štírovníky Lotus bertholetii a L. maculatus jsou pěstovány jako okrasné rostliny.

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Acmispon, Anthyllis, Antopetitia, Coronilla, Cytisopsis, Dorycnium, Dorycnopsis, Hammatolobium, Hippocrepis, Hosackia, Hymenocarpos, Kebirita, Lotus, Ornithopus, Ottleya, Podolotus, Pseudolotus, Scorpiurus, Securigera, Syrmatium, Tetragonolobus, Tripodion[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b WEI, Zhi; KRAMINA, Tatiana E.; SOKOLOFF, Dmitri D. Flora of China: Loteae [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Legumes of the World [online]. Kew: Kew Royal Botanical Gardens [cit. 2015-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. (anglicky) 
  3. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  4. ↑ International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]