Loubinec popínavý | |
---|---|
Loubinec popínavý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | révotvaré (Vitales) |
Čeleď | révovité (Vitaceae) |
Rod | loubinec (Parthenocissus) |
Binomické jméno | |
Parthenocissus inserta (Kerner) Fritsch 1922 | |
Synonyma | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta, syn. Parthenocissus vitacea), lidově nazývaný psí víno je popínavá rostlina z čeledi révovitých.
Loubinec popínavý je popínavá dřevina. V českých podmínkách obvykle šplhá do výšky 8-15 metrů. Mladé větve a pupeny jsou zelené. (Podobný loubinec pětilistý je má načervenalé.)
Listy jsou střídavé, opadavé, dlanitě složené, pětičetné; jednotlivé lístky jsou vejčitě kopinaté až podlouhlé, okraj je pilovitý. Na podzim se před opadem výrazně zbarvují. K přichycování na podkladu vytváří úponky s 3-5 rameny (loubinec pětilistý má 5-8 ramen), koncová přísavná destička chybí (u loubince pětilistého jsou přísavné destičky přítomny).
Květy jsou malé a zelené, v postranních vrcholících; kališních lístků je 5, korunní lístky jsou volné a je jich také 5. Tyčinek je 5. Semeník je dvoupouzdrý, srostlý se žláznatým terčem. V České republice kvete nejčastěji od července do srpna.
Plodem je tmavě modrá až černá bobule, která je většinou ojíněná a obsahuje 3-4 semena (u loubince pětilistého nebývá ojíněná a obsahuje jen 2-3 semena).
Loubinec popínavý pochází ze Severní Ameriky. V České republice je nepůvodní, ale je často pěstován a hojně zplaňuje. Dříve nebyl v ČR odlišován od loubince pětilistého nebo byl odlišován chybně. Proto se ve starší literatuře píše o hojném výskytu loubince pětilistého (jako zdomácnělé rostliny) např. v lužních lesích; později se zjistilo, že drtivá většina těchto výskytů patří právě druhu loubinec popínavý. Například v luzích střední a jižní Moravy a ve středních Čechách se někdy chová i jako invazní druh. V Květeně ČR (Koblížek 1997) a klíči ke květeně (Koblížek 2002) se pojetí druhů, popisy a další údaje značně liší. Vzhledem k tomu, že jde o stejného autora, musíme považovat dílo z roku 2002 za správnější.