Louis de Marillac

Louis de Marillac

Narození1573
Úmrtí10. května 1632
Place de Grève, Paříž
Místo pohřbeníKostel Saint-Jacques-de-la-Boucherie
RodičeGuillaume de Marillac
PříbuzníMichel de Marillac a Louis de Marillac (sourozenci)
Civilní činnostdvořan
Vojenská kariéra
Hodnostmaršál Francie
Velelarmáda v Itálii
armáda v Champagni
VálkyObléhání La Rochelle (1627–1628)
Válka o dědictví mantovské
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Louis de Marillac, hrabě de Beaumont-le-Roger (1573[1]10. května 1632, Place de Grève, Paříž) byl francouzský voják a šlechtic, bratr francouzského politika Michela de Marillac. Dosáhl hodnosti maršála Francie. Ačkoli proti němu nebyly žádné důkazy, byl v roce 1630 na příkaz kardinála Richelieua zatčen, souzen za velezradu a roku 1632 popraven.

Za vlády Jindřicha IV. žil na jeho dvoře. Díky funkci, kterou zde vykonával, byl v častém kontaktu s králem.[2] Poté působil jako guvernér Verdunu a velitel armády v Champagni.[3] Roku 1629 byl jmenován maršálem Francie.[2] Po boku Ludvíka XIII. se účastnil obléhání La Rochelle.[4]

Oběť spiknutí

[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. listopadu 1630 byl Louis de Marillac jmenován velitelem armády v Itálii, kde právě probíhala Válka o dědictví mantovské. V té době se jeho bratr Michel de Marillac stal účastníkem neúspěšného spiknutí, jehož cílem bylo svržení kardinála Richelieu z pozice prvního ministra Francie. Tento pokus o odstranění Richelieua se nazývá Den oklamaných. Existovalo podezření, že by maršál Marillac mohl s armádou táhnout svému bratrovi na pomoc. Ačkoli proti němu nebyly žádné důkazy, byl na příkaz Richelieua zatčen a obviněn z velezrady. Přelíčení s Marillacem se konalo před zvláštním tribunálem, jehož členy vybral osobně kardinál Richelieu. Protože soudci neprojednávali případ zcela podle kardinálových představ, bylo jednání přesunuto do domu v Rueilu, který Richelieu vlastnil. Jednalo se o formu nátlaku na členy tribunálu.[5] Celý proces dohromady trval osmnáct měsíců a maršál Marillac v něm byl odsouzen k trestu smrti a následně popraven na náměstí de Grève v Paříži.[1] Záznamy o jednání soudu byly příkazem krále Ludvíka XIII. zničeny.[5]

Poprava Louise de Marillac měla působit jako exemplární trest, který měl zabránit dalšímu spiknutí proti vévodovi de Richelieu. Nespravedlnost tohoto rozhodnutí ale také vyvolala ve Francii vlnu nesouhlasu.[5]

Neteří maršála de Marillac byla svatá Louisa de Marillac.[6][7]

  1. a b KAMEN, Henry. Who's who in Europe, 1450-1750. Londýn: Routledge, 2000. Dostupné online. ISBN 0-415-14727-1. S. 195. (anglicky) 
  2. a b PARDOE, Julia. Louis XIV. and the Court of France, svazek I.. Londýn: Richard Bentley, 1847. S. 113. (anglicky) 
  3. BLANCHARD, Jean-Vincent. Eminence: Cardinal Richelieu and the Rise of France. New York: Walker Publishing Company, 2001. ISBN 978-0-8027-1704-7. (anglicky) 
  4. REGNAULTOVÁ, Vincent. St. Louise de Marillac: Servant of the Poor, kapitola III.. Charlotte: TAN Books, 1984. ISBN 0-89555-215-9. (anglicky) 
  5. a b c KNECHT, Robert J. Richelieu. Překlad Stanislava Pošustová. Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-430-1. S. 41–44, 57. [Dále jen: Knecht]. 
  6. DINAN, Susan E.; MEYEROVÁ, Debra. Women and Religion in Old and New Worlds. Londýn, New York: Routledge, 2001. ISBN 0-415-93035-9. S. 91. (anglicky) 
  7. Sv. Luisa de Marillac [online]. Vincentky.cz, Kongregace milosrdných sester sv. Vincenta de Paul [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]