Loučim | |
---|---|
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kdyně |
Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
Okres | Domažlice |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′2″ s. š., 13°6′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 125 (2024)[1] |
Rozloha | 4,27 km²[2] |
Katastrální území | Loučim |
Nadmořská výška | 518 m n. m. |
PSČ | 345 06 |
Počet domů | 57 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Loučim 2 345 06 Kdyně obec.loucim@tiscali.cz |
Starostka | Ing. Jana Dirriglová |
Oficiální web: www | |
Loučim | |
Další údaje | |
Kód obce | 553867 |
Kód části obce | 86975 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Loučim (německy Lautschim) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 125[1] obyvatel.
Loučim leží zhruba v polovině cesty mezi Klatovy a Domažlicemi a spolu s Libkovem je vstupní bránou Kdyňské kotliny a dolního Chodska. Místopisný slovník historického království Českého zmiňuje Loučím, farní ves s kostelem, již roku 1357. V té době vládl v Čechách Karel IV. Loučímský kostel byl tehdy nejoblíbenějším poutním místem v celém Pošumaví. Loučím byl majetkem Viléma z Příchovic, po němž se v držení vystřídala řada šlechtických rodů.
V roce 1900 se Loučim stala samostatnou politickou a katastrální obcí, obyvatelé si zvolili obecního představeného, který se staral o záležitosti obce, která od roku 1850 patřila do plzeňského kraje, domažlického politického okresu a kdyňského soudního a berního okresu. Majitelem byl nicméně až do parcelace v roce 1924 Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringen. V roce 1881 bylo v Loučimi napočítáno 381 obyvatel.
Kostel Narození Panny Marie je nejstarší historickou památkou vsi. Je v něm uschována kopie sošky tzv. Černé loučimské Madony, která má v hlavě zaseknutý meč. Podle pověsti ukryly ženy mariánské družiny před husitskými nájezdníky sošku v hustém šumavském hvozdu na bavorské straně hranice v dutém kmeni staré lípy. Tam ji objevil husitský vůdce Ctibor Krčma, rychtář z Votavy (Otova) a mečem jí rozťal hlavu. Z rány dřevěné sochy vytryskla čerstvá krev a násilník začal okamžitě svého činu litovat. Na místě nálezu zázračné sošky postavili bavorští věřící kapli, kterou později nahradil františkánský klášter s kostelem nazývaný dnes spolu s městečkem Neukirchen bei heiligen Blut. V tomto klášteře je stará mariánská soška uložená dodnes.
Na hřbitově u kostela je kromě zdejších význačných duchovních pochován také český básník a spisovatel, představitel májovců Rudolf Mayer (13. října 1837 Nová Hospoda u Plánice – 12. srpna 1865 Loučim).
Dějiny zdejší židovské náboženské obce připomíná starý hřbitov, sloužící pěti židovským obcím – Dlažov, Kdyně, Koloveč, Loučim a Všeruby – založený těsně po roce 1841. Poslední pohřeb do země se zde uskutečnil v roce 1948. K hřbitovu vede dobře značená polní cesta podél silnice z Loučimi do Libkova.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 419 | 381 | 341 | 334 | 310 | 304 | 239 | 189 | 185 | 123 | 143 | 131 | 124 | 127 | 123 |
Počet domů | 55 | 56 | 56 | 49 | 50 | 51 | 54 | 52 | 48 | 47 | 46 | 50 | 54 | 55 | 57 |
Mezi lety 1869–1980 Loučim byl obcí v okrese Domažlice. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města ke Kdyni a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[6]