Lubenec
| Lubenec | |
|---|---|
 Bývalý zámek, později porcelánka v části Jelení | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′56″ s. š., 13°18′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 303 (2024)[1] |
| Rozloha | 36,65 km²[2] |
| Nadmořská výška | 373 m n. m. |
| PSČ | 439 83, 441 01 |
| Počet domů | 464 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 10 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Podbořanská 51 439 83 Lubenec lubenec@lubenec.cz |
| Starosta | Jiří Chaloupecký |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Lubenec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566438 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lubenec (německy Lubenz) je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Tvoří ji deset částí, v nichž celkem žije přibližně 1 300[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název Luben byl odvozen ze slovanského slova lub s významem stromová kůra a vztahoval se nejspíše ke dvoru nebo rybníku (pokrytém kůrou). Příponou -ec později vznikla jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Luben (1115), in Lubenec (1356), in Lubencz (1361), Lubenecz (1369), in Libenczi (1415), in Lubencz (1437), in Lubenczi (1447), u Lubence (1474), ve vsi Lubenczy (1542), v městečko Lubenecz (1579), Lubentz a Liebentz (1651), Libenz a Lubenc (1785) nebo Lubenz a Lubenec (1847).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Lubenci pochází z roku 1115, kdy zde byla zastávka na obchodní stezce.[5] V roce 1364 vesnici od kladrubského klášter získal Petr z Vrtby, zakladatel nedalekého Petrohradu.[6]
V letech 1938 až 1945 byl Lubenec přičleněn (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.
Dne 28. dubna 1945 procházel Lubencem pochod smrti z Johanngeorgstadtu do Terezína. Oběti pochodu zde byly pochovány v hromadném hrobě.[7]
Referendum proti úložišti
[editovat | editovat zdroj]Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro ukládání vyhořelého vysoce radioaktivního odpadu z jaderných elektráren a jako jedna z potenciálních lokalit byla vybrána oblast Čertovka zasahující území obcí Blatno, Lubenec, Tis u Blatna a Žihle. Koncem června 2012 proběhlo v Lubenci referendum, ve kterém většina obyvatel odmítla byť i jen geologický průzkum příštího úložiště.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 797 obyvatel (z toho 364 mužů), z nichž bylo 51 Čechoslováků, 723 Němců, čtyři Židé a devatenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, jeden člen církve československé, čtyřicet židů, tři členové jiných církvi a sedm lidí bez vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 006 obyvatel: 148 Čechoslováků, 843 Němců, tři lidi jiné národnosti a dvanáct cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale 28 lidí bylo evangelíky, sedm členy církve československé, 34 izraelské, jeden člověk se hlásil k jiné církvi a 21 lidí bylo bez vyznání.[10]
| Obec Lubenec | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 3 051 | 2 958 | 2 645 | 2 663 | 2 636 | 2 504 | 2 766 | 1 598 | 1 731 | 1 628 | 1 609 | 1 508 | 1 555 | 1 590 |
| Místní část Lubenec | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 932 | 975 | 901 | 948 | 962 | 939 | 1 164 | 805 | 1 005 | 1 036 | 1 151 | 1 200 | 1 237 | 1 173 |
| Domy | 138 | 143 | 143 | 149 | 156 | 165 | 202 | 195 | 263 | 185 | 178 | 243 | 274 | 293 |
| Tabulka zahrnuje údaje z části Jeleny. Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dolní Záhoří, Horní Záhoří, Libkovice, Libyně, Řepany a Vítkovice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Vavřince doložený v letech 1352–1355 a nově postavený roku 1847[5]
- Fara z 18. století
- Kaplička Panny Marie
- Socha svatého Floriána u hřbitova
- Pomník šedesáti obětem pochodu smrti na hřbitově[13]
- Bývalá porcelánka (čp. 254) se zámečkem. Areál slouží jako domov pro seniory.[14]
- Dřevěný kříž s plechovým korpusem
- Socha svatého Šebestiána a podstavec sochy svatého Řehoře – nacházejí se u kostela svatého Vavřince[15]
- Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Alfred Kohn (1867–1959), český histolog, narodil se v Libyni.[16]
- Franz Tobisch (1868–1917), lékař a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.[17]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí vede dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a silnice II/226 z Podbořan do Žlutic. Obec leží v tarifní zóně 953 Dopravy Ústeckého kraje a je obsluhována železniční linkou U57 Rakovník – Lubenec – Žlutice a autobusovými linkami 345 Plasy – Žihle – Lubenec, 371 Žlutice – Lubenec – Valeč a 745 Žatec – Podbořany – Lubenec.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Novogotický kostel svatého Vavřince -
Barokní fara -
Příjezd do vsi
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lubenec, s. 684, 685.
- ↑ a b Toulavá kamera 1, str. 41, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ HOBL, Luboš; KODERA, Pavel. Hrad Vrtba a jeho hospodářské zázemí. Archaeologica historica. 2019, roč. 44, čís. 1, s. 66. Dostupné online [cit. 2024-10-22]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2019-1-3.
- ↑ Z 900 vězňů přežilo 28. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Lubenec: 517 hlasů bylo proti průzkumu, 111 bylo pro
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Lubenec, s. 384–385.
- ↑ Seniorcentrum Camino
- ↑ Lubenec – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Alfred Kohn – špičkový vědec, kterému nacisté chystali smrt. Plus [online]. 2017-03-09 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 328.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubenec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jelení v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Lubenec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
