Lubná | |
---|---|
Centrální část obce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Rakovník |
Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
Okres | Rakovník |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′37″ s. š., 13°42′3″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 091 (2024)[1] |
Rozloha | 8,75 km²[2] |
Katastrální území | Lubná u Rakovníka |
Nadmořská výška | 382 m n. m. |
PSČ | 270 36 |
Počet domů | 322 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Lubná 48 27036 Lubná u Rakovníka lubna@obec-lubna.cz |
Starosta | Pavel Soukup |
Oficiální web: www | |
Lubná | |
Další údaje | |
Kód obce | 542032 |
Kód části obce | 88005 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Lubná (německy Lubna) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, necelé 4 km jihozápadně od Rakovníka. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Obcí protéká Černý potok; při jejím západním okraji se nachází zastávka Lubná na železniční trati 162 Rakovník - Mladotice.
Stopy lidské přítomnosti na katastru Lubné pocházejí již z dávného pravěku. V okolí obce byly objeveny pozůstatky, dosvědčující táboření lovců v období mladšího paleolitu před zhruba 23 tisíci lety (zbytky ohnišť, tisíce pazourkových úlomků a celých nástrojů, množství kostí divoké zvěře atp.), které činí z Lubné jedno z nejvýznamnějších nalezišť gravettienu na českém území.
Název obce souvisí se slovem lub, kdysi označením pro lýko či kus kůry sloupnutý se stromu. Pojmenování Lubná pak mohlo patřit buď vodnímu toku, po jehož hladině nějaké takové opadané kousky stromoví pluly, nebo vsi, např. pro materiál, kterým byly pokryty střechy jejích stavení.[4][5]
První písemná zmínka o vsi (Lubne) pochází z roku 1057 a vyskytuje se v zakládací listině litoměřické kapituly. Další zpráva se datuje k roku 1315, kdy Lubnou král Jan Lucemburský znovu vysadil podle zákupního práva. K roku 1357 se v Lubné připomíná kostel sv. Jiří jako filiální ke Hvozdu; podací právo k němu měli tehdy vladykové z Příčiny. Ves po dlouhou dobu náležela ke královskému panství křivoklátskému; poté, co ke Křivoklátu byly v roce 1583 přikoupeny Krušovice, byla vedena v rámci panství krušovického, jehož posledními feudálními majiteli byli Fürstenberkové.
Za třicetileté války Lubná nakrátko prakticky zpustla a znovu se vzmáhala jen pozvolna. Soupis poddaných podle víry, provedený roku 1651, tak kupříkladu zaznamenal 12 obydlených stavení s 39 obyvateli (vyjma malých dětí).
Výrazný rozvoj nastal až v 19. století s počátky dobývání černého uhlí, později i lupku, suroviny pro keramickou výrobu. Roku 1980 byla severozápadně od obce zprovozněna velká továrna RAKO III na výrobu obkladových dlaždic.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V obci Lubná (960 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] výroba cementového zboží, 2 cihelny, obchod s dobytkem, důl Filip II, Lubno-Rakovnické kamenouhelné doly, holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, obchod s módním zbožím, obuvník, pekař, 2 rolníci, 2 řezníci, sadař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Lubnou, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník.
Obec je plynofikována, vybavena vodovodem a kanalizací, nachází se zde mateřská a základní škola i pošta.
Dopravní síť
Veřejná doprava 2011