Luca Parmitano

Luca Parmitano
Astronaut ESA
Státní příslušnostItálie
Datum narození27. září 1976 (48 let)
Místo narozeníItálieItálie Itálie, Sicílie, Paternò
Předchozí
zaměstnání		Vojenský pilot
HodnostKapitán
Čas ve vesmíru366 dní, 23 hodin a 1 minuta
Kosmonaut od20. května 2009
MiseExpedice 36/37
(Sojuz TMA-09M/ISS)
Expedice 60/61
(Sojuz MS-13/ISS)
Znaky misíEmblém Expedice 36 Emblém Expedice 37 Emblém Expedice 60 Emblém Expedice 61
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luca Parmitano (* 27. září 1976 Paternò, Sicílie, Itálie) byl pilot italského vojenského letectva, od roku 2009 je členem oddílu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Jeho první kosmický let započal 28. května 2013 a skončil zdárně 11. listopadu téhož roku, byl členem Expedice 36/37 na Mezinárodní vesmírné stanici.

Mládí, pilot

[editovat | editovat zdroj]

Luca Parmitano pochází ze sicilského města Paternò, roku 1995 absolvoval Vědecké lyceum Galilea Galilei (Liceo Scientifico Statale `Galileo Galilei´) v Catanii.[1] Poté studoval na Univerzitě Fridricha II. (Università Federico II), stal se bakalářem politických věd. Vstoupil do armády a roku 2000 dokončil Vojenskou leteckou akademii (Accademia Aeronautica). Další rok byl poslán na pilotní výcvik do Spojených států.[2] V letech 2001–2009 sloužil jako pilot italského vojenského letectva, létal na bitevních letounech AMX. Nalétal na 2000 hodin, polovinu na typu AMX, celkem pilotoval 40 typů letadel a vrtulníků.[1]

Astronaut

[editovat | editovat zdroj]
Luca Parmitano (vlevo) s Christoperem Cassidym na stanici ISS

Roku 2008 se přihlásil do 4. náboru astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), uspěl a 20. května 2009 byl zařazen do oddílu astronautů ESA.[2] Základní výcvik v Evropském astronautickém středisku (European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem oficiálně zakončil 22. listopadu 2010.[2]

V prosinci 2010 byl zařazen do posádky Expedice 36/37 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).[2] Do posádky byl začleněn na základě dohody mezi NASA a italskou kosmickou agenturou ASI, jmenování oficiálně potvrdila ESA 18. února 2011.[3]

V květnu 2013 vzlétl do vesmíru jako palubní inženýr posádky Sojuzu TMA-09M s Fjodorem Jurčichinem a Karen Nybergovou, po šestihodinovém letu se připojili k ISS.[4] Na stanici pracoval ve funkci palubního inženýra Expedic 36 a 37, s Christopherem Cassidym provedl dva výstupy do otevřeného vesmíru. Jeho první výstup byl i prvním výstupem Itala do vesmíru,[5] jeho druhý EVA musel být předčasně ukončen. Na vině byla přibývající voda ve skafandru astronauta, kterou zapříčil rozbitý vodní separátor, který měl regulovat vlhkost ve skafandru. Jeho ucpání vedlo k přelévání vody nejprve k nasávání kyslíku, poté do helmy a posledně i k obličeji astronauta. V posledních minutách návratu ani nemohl komunikovat, když měl vodu v nose, ústech, očích i v radiové aparatuře.[6][7] Vlhkost v helmě skafandru EMU byla běžným jevem, proto ji řídící středisko NASA nebralo dostatečně vážně. Někteří odborníci hovoří o Normalizaci odchylky (tj. kdy se z odchylek (problémů) pomalu stávají normy, něco jako běžná součást mise), která zapříčinila například havárii raketoplánů Challenger a Columbia[7].

Na Zem se trojice Jurčichin, Parmitano, Nybergová vrátila v Sojuzu TMA-09M 11. listopadu 2013.[4] Jejich kosmický let trval 166 dní, 6 hodin a 18 minut; oba Parmitanovy výstupy dohromady 7 hodin a 39 minut.[8] V květnu 2018 byl vybrán na Expedici 60/61. Parmitano odstartoval na palubě lodi Sojuz MS-13 20. července 2019. Na stanici při výstupech do otevřeného vesmíru opravili spektrometr AMS-2. Přistáli 6. února 2020.

Luca Parmitano je ženatý, má dvě dcery.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Astronaut biography. Luca Parmitano [online]. ESA [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie ESA
  2. ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2011-02-19 [cit. 2011-02-19]. Kapitola Luca Parmitano. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ ESA astronaut Luca Parmitano assigned to 2013 Space Station mission [online]. ESA Media Relations Office, 2011-02-18 [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-36/37 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. (rusky) 
  5. ↑ WRIGHT, Jerry. Station Astronauts Complete First of Two July Spacewalks [online]. NASA, 2013-7-9 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-15. (anglicky) 
  6. ↑ GRÜN, Marcel. Co se dělo a bude dít u jediné lidské výspy ve vesmíru. Technet.cz [online]. 2013-9-7 [cit. 2013-9-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ŠAMÁREK, Ondřej. S hlavou v akváriu [online]. Stream.cz, 8.3.2016 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2013-11-11 [cit. 2013-11-11]. Kapitola Parmitano, L.P.. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]