Ludgeřovice | |
---|---|
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hlučín |
Obec s rozšířenou působností | Hlučín (správní obvod) |
Okres | Opava |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°53′25″ s. š., 18°14′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 980 (2024)[1] |
Rozloha | 10,82 km²[2] |
Katastrální území | Ludgeřovice |
Nadmořská výška | 232 m n. m. |
PSČ | 747 14 |
Počet domů | 1 481 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Markvartovická 52/48 747 14 Ludgeřovice urad@ludgerovice.cz |
Starosta | Mgr. Daniel Havlík |
Oficiální web: www | |
Ludgeřovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 507971 |
Kód části obce | 88412 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statusu města.
Název vesnice byl odvozen od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").[4]
První písemná zmínka o vesnici je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je stvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.
Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [5] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [6]
Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [6] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [7] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [8] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [9]
O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 471 | 1 699 | 2 073 | 2 566 | 2 780 | 3 250 | 3 916 | 4 065 | 4 544 | 4 525 | 4 603 | 4 505 | 4 595 | 4 650 | 4 827 |
Počet domů | 205 | 237 | 264 | 313 | 362 | 432 | 561 | 694 | 894 | 1 040 | 1 119 | 1 252 | 1 296 | 1 351 | 1 481 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995.[12] Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.[12]